Proč má únor jen 28 dní, zatímco červenec se srpnem 31? Záhada rozluštěna, její řešení vás pobaví

Podle populární legendy souvisí počty dnů v měsíci s Juliem Caesarem a později Augustem. Jenže historici nesouhlasí.

Zdroj fotografie: Pixabay

Červenec byl prý kdysi pojmenován July podle Julia Caesara, a tudíž měl 31 dní. Jenže když později převzal Řím císař Augustus, chtěl, aby srpen – August – měl také 31 dní. Tyto dny byly uzmuty z února, kterému tak zůstalo pouhých 28 dní. Jenže badatelé s touto historickou anekdotou nesouhlasí a dny mají odpovídat lunárním cyklům. Problém byl, že celková délka roku pak nedovolovala rovnoměrný počet dní v měsících.

Současný gregoriánský kalendář

V moderním gregoriánském kalendáři má každý měsíc minimálně 28 dní. A pokud bychom neměli únor, bylo by to číslo krásných 30. Jenže zatímco zbytek má aspoň těch 30, únor má o dva míň, při přestupném roku jen o jeden méně. Ale proč je tedy nejčastěji užívaný kalendář na světě takto nestejnorodý? A proč to odskákal právě chudák únor? Za vším vězí římská pověra, protože předchůdce nynějšího kalendáře měl jednu odlišnost.

Zdroj fotografie: Pixabay

První římský kalendář sestával jen z 10 měsíců namísto dnešních 12. Aby byl kalendář v kompletním souladu s lunárním cyklem, přidal král Numa Pompilius k původní desítce ještě leden a únor. Předchozí verze měla 6 měsíců po 30 dnech a 4 po 31, což dávalo dohromady 304 dnů. Jenže Římané se báli sudých čísel v kalendáři, protože to mělo nosit smůlu. A právě této pověře se Numa Pompilius chtěl vyhnout.

Odebrání stávajících dnů

Král proto každému měsíci s 30 dny jeden odebral a nechal jim jen 29. Lunární rok tvoří 355, tedy přesněji 354,367 dní, jenže to bychom byli zase u těch smolných sudých čísel. Králi tedy zůstalo „v ruce“ 56 dní, se kterými musel něco udělat. Po dlouhém rozvažování musel mít aspoň jeden měsíc sudý počet, aby bylo zbývající dny kde uplatnit. Nakonec si tedy Numa vybral únor, kdy se odehrávaly římské rituály k uctění mrtvých.

Zdroj fotografie: Pixabay

Únor se tak stal nešťastným měsícem s celkovým počtem 28 dní. Součet sudého počtu – tedy 12 měsíců – lichých čísel bude totiž vždycky sudé číslo a Numa chtěl, aby tento součet byl lichý. Na tomto případu je krásně vidět, jaký měly dávné postoje k číslům masivní vliv na to, co dneska vnímáme jako konstantu našeho měření času. Ostatně symbolika čísel je něco, co nás provází po celou naši historii, a kalendář není rozhodně jediným případem.

Zdroj: TheTimesOfIndia