Únosce držel souseda 26 let pod padacími dveřmi ve sklepě. Prozradil ho dědický spor jeho vlastního bratra

Rodina ho oplakávala jako oběť alžírské občanské války. Omar Bin Omran přitom 26 let přežíval v sousedově ovčíně, jen pár set kroků od domova.

Zdroj fotografie: Picryl

Neděle 12. května 2024, kolem osmé večer. Četníci v obci El Guedid v alžírské provincii Džilfa vstupují do domu jednašedesátiletého souseda. V hospodářské části, kde muž choval ovce, odhrnují balíky sena. Pod nimi je podle popisu médií skrytý poklop a za ním muž, kterého jeho blízcí víc než dvě desetiletí pokládali za mrtvého. Pětačtyřicetiletý Omar Bin Omran zmizel v dubnu 1998 jako mladík. Policie ho našla zhruba 100 až 200 metrů od rodného prahu. Rodina celé roky objížděla zemi a pátrala po stopách, zatímco ta nejpodstatnější vedla přes ulici. Na celém případu podle nás nejvíc mrazí právě tohle: odpověď nespočívala v nepřehledném chaosu válečných let, ležela v sousedství, kolem kterého lidé denně chodili.

Válka jako dokonalé alibi: proč Omara nikdo nehledal za sousedovým plotem

Alžírsko prožívalo v letech 1992 až 2002 krvavý konflikt mezi státem a islamistickými ozbrojenými skupinami. Podle deníku The National si vyžádal téměř 200 tisíc mrtvých a zhruba 15 tisíc lidí beze stopy zmizelo. Když se v roce 1998 ztratil devatenáctiletý Omar, nabízelo se vysvětlení, které tehdy dávalo smysl tisícům rodin: padl do rukou ozbrojenců.

Příbuzní se ovšem nevzdali hned. Hledali po celé zemi a vystupovali v televizi. Omarova matka se podle alžírského listu Echorouk dvakrát objevila v pořadu státní televize věnovaném pohřešovaným a jezdila za každou zmínkou, která se k ní donesla. Do posledního dne věřila, že syn žije. Zemřela v roce 2013 a krátce předtím prý prosila příbuzné, ať v pátrání pokračují. Do chvíle, kdy se ukázalo, že měla pravdu a syn byl celou dobu nablízku, tehdy zbývalo jedenáct let.

Do skládačky patří ještě jeden znepokojivý dílek. Omarův pes se podle alžírských médií i The National po jeho zmizení zhruba měsíc držel u domu podezřelého. Echorouk uvádí, že zvíře bylo nakonec zabito a jeho tělo pohozeno před domem Omarovy rodiny, část zahraničního tisku hovoří o otravě. Proč pes zemřel, žádný zdroj s jistotou neuvádí. Dá se však předpokládat, že zvíře upozorňovalo na místo, které měl únosce zájem skrýt. Rodina si na tuto epizodu podle Echorouk vzpomněla teprve v květnu 2024.

Padací dveře pod senem a „kouzlo“, které nedovolilo volat o pomoc

Úkryt nepůsobil nijak nápadně. Ovčín, sklad, seno, běžné zázemí venkovské usedlosti. Agentura AFP popsala místo nálezu jako ovčín, v němž byl Omar ukrytý pod kupami sena. Echorouk ze soudní síně popisuje díru ve skladu zamaskovanou velkým množstvím slisovaných balíků. Zahraniční weby k tomu přidávají obraz skrytého poklopu pod ovčím kotcem.

Jak přežil? Soudní reportáž Echorouk naznačuje, že Omar u věznitele pracoval a staral se o jeho ovce. Musel tedy dostávat jídlo i vodu a měl přinejmenším omezenou možnost pohybu. Podrobnosti o každodenním režimu, hygieně či stravě však veřejné prameny nepřinášejí.

Na otázku, proč neutekl, odpověděl sám Omar podle alžírských médií slovy, která zní spíš jako lidová pověst: věznitel ho měl spoutat „kouzlem“. Advokát oběti před soudem popsal, že Omarovi při pokusu o odchod údajně vypovídaly službu části těla. Zároveň připustil, že hmotný důkaz nějaké čarodějné moci neexistuje. Echorouk dodává, že hlavní obžalovaný měl v okolí pověst člověka spojovaného s praktikami označovanými za čarodějnictví. Úřady v prvních oznámeních motiv nezveřejnily. Z dostupných informací vyplývá obraz dlouhodobé psychické nadvlády, strachu a závislosti na pachateli, kterou si oběť vysvětlovala jazykem pověr.

Facebookový příspěvek z rodinné hádky otevřel případ po čtvrtstoletí

Případ by možná dál dřímal v kartotéce nezvěstných, kdyby se pachatel nepohádal s vlastní rodinou. Na sociální síti se objevil příspěvek, podle něhož je pohřešovaný Omar v domě souseda. Podle řady zahraničních médií za ním stál sourozenec podezřelého, s nímž se muž přel o dědictví. Echorouk uvádí, že sdělení vyšlo ve facebookové skupině a pisatel ho později v dalším příspěvku označil za výmysl vzniklý z rodinných rozmíšek s únoscem.

Pozdě. Omarovi příbuzní vzali zprávu vážně a obrátili se na četnictvo. Následovala stížnost, prohlídka domu a nález. Prokuratura v Džilfě ve svém oznámení, jež převzal alžírský portál Awras, uvedla, že 61letý majitel domu byl zadržen.

Doživotí v Džilfě: soud odmítl verzi o dobrovolném pobytu

Vyšetřování se nezastavilo u jednoho muže. The National s odkazem na alžírskou soudní radu informoval o osmi obviněných. Šest skončilo ve vazbě, dva pod soudním dohledem. Hlavní podezřelý čelil obvinění z únosu, vylákání, nezákonného zadržování a obchodování s člověkem ve zranitelném stavu. Ostatním se kladlo za vinu napomáhání při utajování místa věznění a neoznámení trestného činu.

Obhajoba se před soudem pokusila prosadit verzi, že Omar zůstával v domě z vlastní vůle. Soud ji smetl. Dne 6. listopadu 2024 vynesl trestní soud při soudní radě v Džilfě nad hlavním obžalovaným doživotní trest. Shodně o tom informovaly deníky Echorouk i Ennahar.

Tresty pro ostatní podle Echorouk:

Obžalovaní	Trest
Hlavní obžalovaný	doživotí
Jeho sestra	6 měsíců nepodmíněně
Šest dalších osob	12 měsíců, z toho 6 nepodmíněně
Dvě osoby	zproštěny obžaloby

Omar po nálezu podle alžírského ministerstva spravedlnosti dostával lékařskou a psychologickou péči. Příbuzný v květnu 2024 deníku The National řekl, že je fyzicky v dobrém stavu a dochází na terapii. Listopadové líčení ovšem podle Echorouk odhalilo psychické potíže a přetrvávající úzkost. Novější veřejné informace o jeho zdraví k dispozici nejsou.