Nejšikmější věž na světě stojí u Mladé Boleslavi. Naklonili ji hledači pokladů, kteří podkopali skálu pod zdivem silným tři metry

Geodeti letos v červenci naměřili Michalovické Putně sklon 7,315 stupně. Zřícenina u Mladé Boleslavi tak výrazně předčí Pisu i německý rekord z Guinnessovy knihy.

Zdroj fotografie: RadekS / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Je červenec 2026. Na ostrohu nad Jizerou stojí trojnožka s laserovým skenerem a otáčí se kolem masivního kamenného válce, který se už dvě století naklání k údolí. Geodeti Petr a Jan Sbíralovi obcházejí zříceninu hradu Michalovice v mladoboleslavské části Podlázky. Zaměřují body, ukládají data a skládají digitální kopii věže, které místní odjakživa říkají Putna. Výsledek, který radnice zveřejnila 28. července, překvapil i samotné Boleslavany. Věž svírá se svislicí úhel 7,315 stupně. Pisa se svými zhruba 3,9 stupně zůstává daleko za ní. Nejzajímavější přitom bude, jak k tomu náklonu vlastně došlo a co dnes čeká návštěvníka, který se rozhodne vyšplhat nahoru.

Sklon 7,315 stupně: o kolik je Putna šikmější než Pisa a Gau-Weinheim

Čísla mluví jasně. Turistický web města Pisy udává u slavné zvonice katedrály sklon 3,9 stupně vůči svislé ose. Putna ji tedy převyšuje o 3,415 stupně. Poměrově je téměř 1,88krát šikmější. I kdybychom počítali s hodnotou 3,97 stupně, se kterou pracují některé české srovnávací texty, rozdíl by dosáhl 3,345 stupně.

Ještě zajímavější je souboj s oficiálním držitelem rekordu. Guinness World Records eviduje v kategorii nejvíce nakloněné kostelní věže zvonici v německé obci Gau-Weinheim. Její sklon byl ověřen v roce 2022 a činí 5,4277 stupně. Michalovice ji předstihují o 1,8873 stupně, tedy zhruba o třetinu.

Věž	Sklon	Rozdíl oproti Putně
Michalovická Putna (Mladá Boleslav)	7,315°	0°
Zvonice Gau-Weinheim (Německo)	5,4277°	−1,8873°
Šikmá věž v Pise (Itálie)	3,9°	−3,415°

Český rozhlas výsledek shrnul formulací, že Česko má nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbu světa. Ten přívlastek dává smysl, protože moderní architektura zná budovy záměrně vychýlené o mnohem víc. U historických staveb, které se naklonily samy nebo vinou lidské neopatrnosti, ovšem podle dostupných rekordních údajů Putně nikdo nekonkuruje.

Laserový skener a miliony bodů: jak geodeti změřili rekordní náklon

Hodnota 7,315 stupně vznikla z precizního zpracování dat. Odečet v terénu by k ní nestačil. Starší měření z jara 2026 přitom uvádělo 6,51 stupně. Město proto nechalo věž přeměřit s ohledem na požadavky, které by mohla klást Guinnessova kniha při případném zápisu.

Geodeti nasadili kombinaci několika technologií:

• totální stanici s anténou GNSS, díky níž určili přesné souřadnice vlícovacích bodů,
• laserové skenování, které vygenerovalo desítky až nižší stovky milionů bodů,
• trojrozměrný model věže, z něhož se sklon vypočítal v geodetickém softwaru Carlson.

Takový postup eliminuje chyby lidského oka i nerovnosti kamenného povrchu. Podle nás právě metodická důkladnost dodává číslu váhu. Mladá Boleslav si ho nevycucala z prstu, nechala ho spočítat odborníky s technikou, jakou používají stavební firmy u mostů a výškových budov.

Hledači pokladů pod věží: jak se z hradní pevnosti stal šikmý obr

Hrad Michalovice patřil jednomu z nejvýznamnějších šlechtických rodů českého středověku. Páni z Michalovic pocházeli z okruhu Markvarticů, Jan z Michalovic se v pramenech objevuje od roku 1281. Beneš z Michalovic zastával úřad pražského purkrabího a zasedal v zemském soudu. Roku 1334 pak Ješek z Michalovic přenesl tržní osadu a položil základ rozvoje dnešní Mladé Boleslavi. Rod vymřel po meči v roce 1468 se smrtí Jindřicha Kruhlaty a hrad od 16. století pustl.

Opuštěná zřícenina s mohutnou věží přirozeně přitahovala fantazii. Tradovaly se pověsti o pokladu ukrytém pod Putnou, o alchymistech a Vlaších z doby Rudolfa II. i o tajemné podzemní chodbě. Podle nejčastěji uváděné verze se v 19. století našli lidé, kteří legendu vzali doslova. Pustili se do kopání pod věží, narušili podloží a obří válec se roztrhl. Část zdiva se sesula zhruba o patro níž a zbytek věže se vychýlil do polohy, v jaké ji vidíme dnes. Jiné výklady zmiňují použití střelného prachu nebo starší výbuch.

Jak mohli kutači pohnout stavbou, jejíž průměr podle turistických popisů dosahuje 11 metrů? Odpověď skrývá fyzika. I tu nejmasivnější zeď udrží jen pevná opora. Stačí ji na jedné straně oslabit a těžiště se posune, kámen sedne a pukne. Kdo hledače poslal, jak se jmenovali a zda za svůj čin pykali, dostupné prameny nezaznamenaly.

Ironií osudu se skutečný poklad objevil až o mnoho desetiletí později. V roce 1935 opravovali železničáři statiku věže a přímo pod ní objevili váček se 470 stříbrnými mincemi z období třicetileté války. Zda staří kutači něco vynesli, se neví. Jejich pozdější následovníci s lopatou ovšem bohatství skutečně našli.

Výlet k nejšikmější věži světa: cesta, schody a otevírací doba

Putna patří k nejsnáze dostupným rekordním atrakcím v Česku. Z centra Mladé Boleslavi k ní vede červená i žlutá turistická značka, pěšky nebo na kole jde zhruba o 3,5 kilometru. Vlakem se vyplatí vystoupit na zastávce Mladá Boleslav-Debř a ujít asi kilometr po červené. Řidiči míří směrem na Bakov a Mnichovo Hradiště, po zhruba třech kilometrech odbočí k hradu. Parkoviště nad zříceninou na kraji Michalovic má ale omezenou kapacitu.

Výstup sám o sobě slibuje nevšední zážitek. Vnější schodiště vede do prvního patra, odtud se pokračuje točitými schody vytesanými ve zdivu až na vyhlídku. Provozovatel upozorňuje, že při chůzi chodbou a po schodech člověk náklon zřetelně pocítí. Nahoře se otevírá výhled na údolí Jizery, část Mladé Boleslavi a Loretu v Kosmonosích. Krajinu odtud kdysi obdivoval i Karel Hynek Mácha, kterému je v areálu věnována bronzová deska. Kolem věže lze prozkoumat zbytky paláce, dvojitých hradeb, příkopu, předhradí i pravděpodobné studniční věže.

Podle oficiálního webu Kultura města Mladá Boleslav platí tento sezonní režim:

• duben: sobota a neděle od 10 do 16 hodin,
• květen až srpen: úterý až neděle od 10 do 17 hodin,
• září: sobota a neděle od 10 do 16 hodin,
• říjen až březen: zavřeno.

Ke konci října 2026 je tedy areál mimo sezonu. Web zároveň stále uvádí dočasný vstup zdarma; kdy se vstupné vrátí, zatím nezveřejnil. Návštěva probíhá na vlastní nebezpečí, bez správce a pod trvalým kamerovým dohledem. Terén je nerovný, schody příkré a hrozí uklouznutí, pád z výšky i padající kameny. Město v létě kvůli bezpečnosti budovalo oplocení podél přístupové cesty. Pevná obuv a opatrnost s dětmi jsou proto nutností.

Guinnessův zápis za milion: proč Mladá Boleslav zatím váhá

Měření dopadlo rekordně, oficiální razítko ale zatím chybí. Radní Robin Povšík i později náměstek Daniel Marek opakovaně spojovali případnou žádost s otázkami, které jdou daleko za geodézii. Celý proces by podle zdrojů mohl vyjít až na milion korun. K tomu přistupují starosti s parkováním, přístupovými cestami a dopady na obyvatele okolních domů. Podle posledních informací ze září 2026, které jsme dohledali, se rozhodnutí odsunulo až za podzimní volby; novější výsledek zatím zveřejněn nebyl.

Sama Guinnessova kniha přitom upozorňuje, že se rekordy mění denně a online databáze nemusí novinky okamžitě zachytit. Mezi oficiálně evidovaným rekordem a českým měřením, které ho překonává, tak zatím zeje administrativní mezera.

Podle nás jde o mimořádnou šanci. Putnu navštíví asi dva tisíce lidí za sezonu, což je na stavbu s takovým příběhem skromné číslo. Havárie, kterou kdysi způsobila lidská chamtivost, se může proměnit v magnet, jaký Mladá Boleslav vedle automobilky dosud nemá. Podmínkou je, aby město zvládlo bezpečnost, dopravu i rekordní agendu současně. Pisa ukazuje, že šikmá věž dokáže uživit celé město. Michalovice mají sklon téměř dvojnásobný a k Praze mnohem blíž.