Průchod mezi Arcibiskupským a Šternberským palácem vede do zahrady, kterou neznají ani Pražáci. Vstup je zdarma

Pár kroků od davů na Hradčanském náměstí ukrývá Národní galerie zahradu s jezírkem a obřím čápem. Vstupenku ani rezervaci nepotřebujete.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Hradčanské náměstí v sezoně připomíná nástupiště ve špičce. Skupiny s deštníky průvodců míří k bráně Hradu, fotografové hledají volný úhel na katedrálu a kolem projíždějí fiakry. Stačí ale u Arcibiskupského paláce uhnout do nenápadného průjezdu a hluk během minuty slábne. Na jeho konci čeká zahrada Šternberského paláce, kterou sama Národní galerie Praha označuje za „skrytý poklad“ a „klidnou zelenou oázu“ uprostřed turistického ruchu. Žulový bazének, jezírko, staré stromy a sochy českých mistrů 20. století. Bez pokladny a bez fronty.

Kudy do Šternberské zahrady: zelená lampa, průjezd a kovová vrata

Celé tajemství spočívá ve vchodu. Oficiální adresa zní Hradčanské náměstí 15, jenže podle čísla popisného byste průchod snadno minuli. Nejspolehlivěji cestu popisuje kavárna Café NG Šternberk, která sídlí přímo na nádvoří paláce:

• na Hradčanském náměstí najděte Arcibiskupský palác a zelenou lampu u něj,
• projděte průjezdem skrze palác,
• na konci zahněte doleva,
• pokračujte mírně klesající cestou ke kovovým vratům,
• přes vestibul vstoupíte na nádvoří Šternberského paláce a odtud do zahrady.

Na Hradčany se nejpohodlněji dopravíte tramvají 22 nebo 23. Správa Pražského hradu doporučuje zastávku Pražský hrad, případně Pohořelec, odkud se na náměstí sejde příjemnou procházkou z kopce. Kdo jede z Hlavního nádraží, vezme metro C na Muzeum, přesedne na áčko směr Nemocnice Motol a z Malostranské nebo Hradčanské pokračuje tramvají.

Laudův čáp, Štursa i Makovský: co v zahradě uvidíte

Zahrada má podobu obdélníku orientovaného k západu, směrem k Loretě, a přimyká se k hraně Jeleního příkopu. Za zády zůstává zahradní fasáda barokního paláce, před vámi se leskne hladina jezírka. Nad ní se tyčí plastika čápa v nadživotní velikosti od sochaře Jana Laudy, nejfotogeničtější obyvatel celého místa.

Laudovi dělá společnost výběr z českého sochařství minulého století. Prague City Tourism jmenuje Jana Štursu, Vincence Makovského, Břetislava Bendu a Josefa Kaplického, Národní galerie při komentovaných prohlídkách připomíná také Hanu Wichterlovou. Na pár stovkách metrů čtverečních tak nenásilně obsáhnete kus dějin moderní plastiky, a to pod širým nebem.

Místo má i lidský příběh. Po válce přešel palác do majetku galerie a zaměstnanci zahradu po roce 1947 upravovali „s velikým úsilím a nadšením“. Podle ústní tradice, kterou NGP uvádí na stránce Šternberského paláce, o ni pečovala i historička umění Anna Masaryková, vnučka prvního prezidenta. Několik zdejších rododendronů prý vysadila právě ona.

Proč tichou zahradu u Pražského hradu míjejí davy

Areálem Pražského hradu prošlo podle jeho správy v roce 2025 přes devět milionů lidí. Data CzechTourism řadí Hrad s více než 2,7 milionu registrovaných návštěvníků na první místo mezi turistickými cíli v Česku. Hlavní proud ovšem teče jedním směrem: náměstí, brána, nádvoří, katedrála.

Šternberská zahrada leží mimo tuto osu. Vchod se schovává za průjezdem a nádvořím, chybí výrazné cedule a většina lidí ji vnímá spíš jako přílohu galerie než jako samostatný cíl. Podle nás právě tahle kombinace vysvětluje, proč o ní nemá tušení ani řada Pražanů, kteří kolem Arcibiskupského paláce chodí léta. Kdo neví, kam odbočit, prostě pokračuje dál s davem.

Nejcennější je tu kontrast. Místo další položky na odškrtnutí najdete tichou odbočku pro ty, kdo vědí, kde hledat. Doporučujeme vyhradit si na ni čtvrt až půl hodiny, ideálně jako oddech mezi Hradem a Loretou.

Zdarma, nebo za 180 korun? Šternberská zahrada proti Palácovým zahradám

Samotná zahrada je volně přístupná, což potvrzují Prague City Tourism i kavárna na nádvoří. Platí se až za vstup do sbírkové expozice ve Šternberském paláci, kde základní vstupné činí 180 Kč.

Stejnou částku zaplatíte za Palácové zahrady pod Pražským hradem. Ty představují úplně jiný zážitek: propojený komplex terasových zahrad na jižních svazích, tedy Ledeburskou, Malou a Velkou Pálffyovskou a Malou Fürstenberskou zahradu, se schodišti, balustrádami, gloriety a vyhlídkami na Malou Stranu.

	Zahrada Šternberského paláce	Palácové zahrady pod Pražským hradem
Vstupné	zdarma	dospělí 180 Kč, senioři a mládež 140 Kč, děti 6 až 17 let 50 Kč
Charakter	malá romantická zahrada, moderní plastiky	rozlehlé barokní terasy s vyhlídkami
Sezona 2026	od 4. dubna, út až ne 10 až 18 h	denně 2. 4. až 1. 11.
Doporučený čas	15 až 30 minut	hodina a víc

Kompletní ceník najdete na webu Zahrad pod Pražským hradem. Oba cíle se přitom navzájem doplňují: Šternberská zahrada nabízí intimní zastavení, terasy pod Hradem zase panoramata.

Otevírací doba 2026 a pár praktických rad

Národní galerie letos zahradu znovu zpřístupnila 4. dubna. Otevřeno bývá od úterý do neděle mezi desátou a šestou, v pondělí zůstávají vrata zavřená. Pro veřejnost se zahrada letos uzavře 12. října. Kdo dorazí později, může zamířit do paláce na expozici Staří mistři II nebo do Palácových zahrad, které vydrží až do 1. listopadu.

Rodiny s dětmi a senioři ocení klid i nulové vstupné, u malých dětí se ale vyplatí hlídat okraj jezírka. S kočárkem nebo na vozíku počítejte s komplikacemi: trasa vede průjezdem, vestibulem a přes nádvoří a samotný palác podle stránky NGP o přístupnosti budov bezbariérový není. Aktuální stav je rozumné ověřit předem přímo u galerie.