Přehrada Březová odhalila most zatopený desítky let. Hladinu sráží deficit, který půda nedokáže vyrovnat ani po dešti

Hladina Březové u Karlových Varů klesla na 421,20 metru nad mořem. Z vody vystoupil starý most přes Teplou a Povodí Ohře muselo přiškrtit odtok.

Foto: Pavel Hrdlička / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Kamenná klenba, kterou generace Karlovaráků znaly nanejvýš ze starých fotografií, dnes trčí z bahnitého dna. Lidé po ní přecházejí z jednoho břehu na druhý suchou nohou a fotí se uprostřed místa, kde za běžného stavu stojí několik metrů vody. Za působivým obrázkem se ale skrývá prostá aritmetika. V úterý 29. září do nádrže přitékalo z Teplé zhruba 120 litrů za sekundu, zatímco i po omezení z ní odtékalo 160 litrů. Každou sekundu tak přehrada ztrácí 40 litrů. Za den to podle našeho výpočtu dělá přibližně 3 456 kubíků, tedy objem bezmála jednoho a půl olympijského bazénu. Most je nápadná vizitka sucha. Skutečné drama se odehrává v rovnici mezi tím, co řeka přinese, a tím, co správce musí pustit dál.

Starý most přes Teplou se po desítkách let vynořil nad hladinu

Stavba patří k pozůstatkům původní silniční trasy, která vedla údolím Teplé ještě předtím, než ho zaplavila voda. Do dokončení přehrady se most klenul nad řekou a sloužil povozům i prvním automobilům mířícím k lázeňskému městu. Vodní dílo Březová bylo uvedeno do provozu v roce 1937 a od té doby leží někdejší přejezd ukrytý pod hladinou.

Na Březovou teď proudí zvědavci. Historická kuriozita, kterou dosud znali jen hrázní a potápěči, se proměnila v cíl odpoledních vycházek. Okolní terén však zůstává zrádný. Odhalené dno je rozbředlé, břehy kloužou a bahno umí podrazit nohy i zkušenějšímu výletníkovi. Úřady odkryté dno nijak nepropagují jako upravenou trasu. Kdo se k mostu vydá, měl by se držet pevné půdy a do provozních prostor u hráze nevstupovat.

Březová ztrácí 40 litrů každou sekundu

Jak hluboko hladina spadla, nejlépe ukazuje srovnání s jarem. Český hydrometeorologický ústav ve své týdenní zprávě evidoval u Březové 27. dubna kótu 424,40 metru nad mořem, zásobní prostor naplněný na 93 procent a přítok 660 litrů za sekundu. Na konci září zbyla z tehdejšího přítoku necelá pětina a hladina se propadla o více než tři metry.

Sestup přitom nabíral tempo postupně:

Datum	Stav
27. dubna 2026	424,40 m n. m., přítok 660 l/s
16. září 2026	2,6 m pod běžnou letní úrovní
29. září 2026	421,20 m n. m., přítok 120 l/s, odtok 160 l/s
5. října 2026	přítok 150 l/s, odtok 160 l/s

Podle mluvčí Povodí Ohře Dany Zikešové se hladina kvůli nedostatku vody tak nízko ještě nikdy nedostala. Náznaky podobného vývoje se objevily i v minulých suchých letech, tentokrát však sucho dotáhlo pokles mnohem dál. Hrázný, který na díle slouží přes dvacet let, nepamatuje, že by zbytky mostu vystoupily nad hladinu v takovém rozsahu.

Začátkem října se ztráta zmírnila. Přítok vzrostl na 150 litrů, odtok zůstal na 160. Schodek se tak smrskl na deset litrů za sekundu, což stále obnáší zhruba 864 kubíků denně. Nádrž se vyprazdňuje pomaleji, ale pořád se vyprazdňuje.

Proč déšť deficit v povodí Teplé nespraví

Srážky, které na podzim krajinu zkropily, se do přehrady téměř nedostaly. Zikešová popsala, že vyprahlá půda vodu rychle vsákla a do potoků i samotné Teplé jí doputovalo jen málo. Krajina se nejprve postarala o vlastní žízeň.

Stejný obrázek vykresluje celostátní monitoring Intersucho. Svrchní vrstva půdy do hloubky zhruba 40 centimetrů se po deštích vrátila k normálnějšímu stavu a vegetace se viditelně vzpamatovala. O patro níž, v profilu do jednoho metru, však zásoby vody zůstávají velmi nízké. Dokud se tahle hlubší houba nenasytí, voda do řek téměř nesteče. Srážky se podle monitoringu v tocích prakticky neprojevily a řada průtoků zůstávala pod hranicí sucha.

Na plošném obrázku Česka přitom Karlovarsko nepatří k nejpostiženějším oblastem. Ke 4. říjnu evidovalo Intersucho extrémní sucho přibližně na pěti procentech území, hlavně v jižních Čechách a na Vysočině, výjimečné sucho pak zhruba na sedmi procentech. Březová doplácí hlavně na malé povodí a skromný přítok, který rychle vysychá.

Rozsah propadu dokresluje dlouhodobý průměrný průtok Teplé v profilu přehrady, který podle technických údajů činí 2 490 litrů za sekundu. Zářijových 120 litrů odpovídá zhruba dvacetině tohoto průměru. Podzimní průtoky bývají přirozeně slabší než celoroční průměr, přesto tato propast ukazuje, jak hluboko se řeka propadla.

Kolik milimetrů musí spadnout, aby se hladina pohnula vzhůru, Povodí Ohře nevyčíslilo. Mluví jen o vydatnějších a déle trvajících srážkách a už v polovině září upozorňovalo, že mírné přeháňky stav nezvrátí. Podmínku lze vyjádřit hydrologicky: hladina začne stoupat teprve tehdy, až přítok Teplé delší dobu překoná odtok z nádrže. Při současném nastavení tedy musí řeka nést soustavně víc než 160 litrů za sekundu.

Mimořádná manipulace: Povodí Ohře volí mezi nádrží a řekou pod hrází

Pro správce přehrady představuje sucho nepříjemné dilema. Každý litr puštěný do Teplé pod hrází chybí v nádrži, kde žijí ryby a další organismy. Každý litr zadržený v nádrži zase schází řece pod ní, která potřebuje minimální zůstatkový průtok, aby v korytě přežil vodní život.

Povodí Ohře proto požádalo vodoprávní úřad o povolení k mimořádné manipulaci a odtok začalo snižovat. Rozhodnutí mu umožňuje při poklesu hladiny ke kótě zhruba 421 metrů nad mořem omezit odtok až na 100 litrů za sekundu a tuto hodnotu držet, dokud se přítok nezlepší. Povodí samo opatření označuje za kompromis mezi živočichy v nádrži a životem pod vodním dílem.

Závažnost situace pojmenoval už v srpnu technický ředitel Povodí Ohře Martin Cidlinský. Kdyby správce průtok nesnížil, byli by podle něj živočichové v nádrži ohroženi na životě. Jinými slovy, přehrada by se mohla vyprázdnit natolik, že by se z ní stala mělká kaluž.

Podle nás právě tady leží skutečný zlom celého příběhu. Most fascinuje, protože ho lze vyfotit. Okamžik, kdy vodohospodáři musejí rozpočítávat každých deset litrů mezi nádrž nad hrází a řeku pod ní, žádnou fotogenickou podobu nemá. Vypovídá však o suchu mnohem víc než kamenný oblouk na dně.

Pitnou vodu pro Karlovarsko Březová nedodává

Kdo se obává, že s klesající hladinou ubude vody v kohoutcích, může si vydechnout. Březová slouží podle Povodí Ohře především jako ochrana Karlových Varů před povodněmi. Společně s nádrží Stanovice má zajistit, aby město zvládlo i stoletou povodeň, a omezit průtok městem pod 90 kubíků za sekundu.

Pitná voda pro oblastní vodovod přichází jinudy. Úpravna vody Březová, která nese stejné jméno a zásobuje více než třetinu obyvatel Karlovarského kraje, zpracovává vodu ze Stanovické nádrže. Přímé ohrožení dodávek kvůli stavu Březové zdroje nepotvrzují.

Základní parametry nádrže:

• celkový objem 5,687 milionu kubíků
• zatopená plocha 76,8 hektaru
• kóta dna 409,40 m n. m.
• maximální hladina 431,40 m n. m.

Při zářijovém stavu tak hladina ležela necelých dvanáct metrů nade dnem a deset metrů pod svým maximem. Nízký stav zasahuje i rybáře. Nádrž tvoří revír Teplá 2 a s ustupující vodou se k lovným místům hůř dostává po rozbahněných březích. Ke koupání Březová nikdy příliš nelákala, v létě totiž její rekreační využití omezují řasy a sinice.