Nejvyšší stavba Česka zmizí za pár dní. Lidé jezdí k Českému Brodu za poslední fotkou i stovky kilometrů

Dvojice 355metrových stožárů Liblice B u Českého Brodu má padnout mezi 12. a 16. říjnem. Fotografové i zvědavci se sjíždějí k poslední dominantě Polabí.

Foto: ŠJŮ / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Na ploché vyvýšenině mezi Liblicemi a Přistoupimí se ještě pár dní tyčí dvě červenobílé ocelové jehly. Každá měří 355 metrů, tedy zhruba jako pět a půl Petřínských rozhleden postavených na sebe. Půl století sloužily rozhlasu a celou tu dobu držely titul nejvyšší stavby v zemi. Teď je čeká nálož. Báňský úřad vydal podle médií povolení k trhacím pracím 3. září a odstřel je podle počasí naplánovaný na týden od 12. října. Do té doby se k oploceným patám stožárů stahují lidé s fotoaparáty, drony i obyčejnými mobily. Chtějí zachytit obzor, který se za několik týdnů nenávratně promění.

Liblické stožáry: dva obři, kteří přerostli celé Česko

Severní stožár stojí v katastru Liblic u Českého Brodu, jižní už patří Přistoupimi. Od sebe je dělí 120 metrů. Oba jsou kotvené, takže je ve svislé poloze drží soustava ocelových lan ukotvených do betonových bloků v okolních polích. Uvnitř jezdily servisní výtahy Alimak až do výšky kolem 350 metrů.

Stavba vyrostla v letech 1975 a 1976. Od roku 1978 šířila na frekvenci 639 kHz druhý program Československého rozhlasu, pozdější Dvojku. Původní výkon dosahoval 1,5 megawattu, což z Liblic dělalo jeden z nejsilnějších vysílačů na kontinentu. Středovlnný signál z Polabí šlo za příznivých podmínek zachytit hluboko za hranicemi.

Liblice přitom mají v rozhlasové historii delší kořeny. První zdejší vysílač, označovaný jako Liblice A, začal vysílat už v roce 1931. Jeho 150metrové věže skončily odstřelem 11. srpna 2004. Současné stožáry tak budou druhou generací liblických vysílačů, která zmizí v oblaku prachu.

Rozhlasová éra doznívala postupně. Český rozhlas ukončil vysílání na středních vlnách 31. prosince 2021. Od podzimu 2023 do konce března 2025 vysílalo z Liblic ještě Country Radio. Pak antény utichly nadobro.

Proč nejvyšší stavba Česka padne: účet za 170 milionů

Majitel stožárů, společnost České Radiokomunikace, hledal po konci vysílání nového partnera i kupce. V červenci 2026 zveřejnil nezávaznou výzvu k podání nabídek. Podle oficiálního vyjádření CRA by stožáry na začátku roku 2027 čekala povinná údržba za orientačně 170 milionů korun. Bez ní by se z rekordní stavby stalo bezpečnostní riziko.

Prodejní dokument Informace a výzva k podání nabídek rozepisuje nutné investice takto:

Položka	Odhad nákladů
Výměna kotevních lan	cca 120 mil. Kč
Obnova protikorozní ochrany	cca 25 mil. Kč
Obnova či modernizace výtahů Alimak	cca 25 mil. Kč
Minimum celkem	cca 170 mil. Kč

Nejvíc váží lana, jejichž životnost výzva stanovuje do 31. prosince 2026. Jde o nosný prvek celé konstrukce, takže odklad nepřipadal v úvahu.

Peníze ovšem tvořily jen část překážek. Zájemce by nekupoval funkční vysílací areál, protože technologie středovlnného vysílání nebyla součástí převodu. Stožáry navíc nestojí celé na pozemcích CRA a přístup k nim vede přes cizí parcely. Nový vlastník by musel řešit letecké značení, ochranu proti neoprávněnému vstupu, vlastní elektrickou přípojku, nová povolení i riziko skrytých vad. A hlavně chyběl rozhlasový provozovatel, který by provoz zaplatil.

Podle nás právě tady leží jádro liblického příběhu. Výškový rekord se ukázal jako slabý argument proti stárnoucí oceli, roztříštěnému vlastnictví pozemků a chybějícímu modelu, který by stavbu uživil. Nostalgie veřejnosti byla upřímná, jenže kotevní lana nezaplatí.

O záchranu se přesto bojovalo. Už v roce 2022 sepsal Spolek přátel obce Liblice petici za zachování dvou stožárů, která je označovala za neodmyslitelnou dominantu obce a prvek technického dědictví. Letos se ozvala iniciativa Zachraňme vysílače Český Brod. Koncem září však podle dostupných zpráv oznámila, že řešení se najít nepodařilo. CRA přitom demolici dlouhodobě uváděly jako jedinou cestu, pokud se partner neobjeví.

Myšlenka rozhledny zněla lákavě, ale srovnání s existujícími vyhlídkami ukazuje propast v měřítku. Na Pradědu vyveze výtah návštěvníky do 73 metrů od paty věže. Rozhledna Doubrava u Vizovic je 55metrový stožár mobilního operátora s plošinou ve 33 metrech a 174 schody. Liblice by znamenaly vyhlídku pětkrát výš na konstrukci, která s turisty nikdy nepočítala.

Poslední fotka Liblic: kam vyrazit a kam raději ne

Stožáry patří k nejčitelnějším orientačním bodům Českobrodska a Kolínska. V ploché polabské krajině jsou vidět z velké dálky a místní podle nich desítky let odhadovali, kde zhruba jsou. Místní památkový web Cesty a památky je řadí mezi nejvýraznější symboly moderní technické civilizace v Polabí. Proto mají dnešní snímky větší váhu než prostý suvenýr. Zachycují měřítko krajiny, které za pár týdnů přestane existovat.

Pro bezpečné fotografování se hodí veřejně přístupná místa v okolních polích a na silnicích, s dostatečným odstupem od oplocení. Areál zůstává nepřístupný a stožáry jsou stále majetkem CRA. Radnice Českého Brodu nedávno vyzvala, aby na konstrukce nikdo nelezl. Je to nelegální, hrozí pokuta a pád z takové výšky nikdo nepřežije. Hasiči naposledy zasahovali u muže, který na jeden ze stožárů vylezl a odmítal slézt dolů. Blížící se demolice podle radnice přitahuje adrenalinové lezce i průzkumníky opuštěných míst.

Kdo touží po pohledem shora, může zkusit vyhlídkový let. Letiště Podhořany nabízí seznamovací lety například letadlem B-23 za 1 800 Kč bez DPH pro jednu osobu nebo kluzákem L-13 Blaník od 1 020 Kč bez DPH. Trasu je vhodné domluvit přímo s letištěm.

Odstřel v říjnu a nový rekordman Krašov

Harmonogram je pevně nastavený. Odstřel má proběhnout v okně od 12. do 16. října 2026, přesný den a hodinu určí počasí a rozhodnutí střelmistra. Na demolici se podílí firma Kovo-central. Po pádu přijde na řadu rozřezání tisíců tun oceli a jejich odvoz, který má skončit do konce listopadu.

V den odstřelu se počítá s uzavírkami nejbližších silnic. Vlastníci okolních pozemků dostali výzvu, aby se v dotčených zónách nepohybovali. Oficiální vyhlídkové místo zatím vyhlášené nebylo. Aktuální pokyny zveřejní město Český Brod, Policie ČR, hasiči Středočeského kraje a České Radiokomunikace. Kdo chce pád vidět na vlastní oči, měl by jejich kanály sledovat až do poslední chvíle a respektovat bezpečnostní zónu.

Po zániku Liblic přejde výškový primát na vysílač Krašov v Plzeňském kraji. Měří 347,5 metru, tedy o 7,5 metru méně. Nový rekordman má i nečekanou vedlejší roli. U Bezvěrova slouží jako obří gnómon slunečních hodin, jehož stín putuje po kovových číslicích rozmístěných v krajině.

Až se nad Polabím usadí prach, zůstanou v polích betonové kotevní bloky a vzpomínka na dvě červenobílé čáry, podle kterých se tu generace řidičů i chodců orientovaly. Obzor mezi Českým Brodem a Kolínem se vrátí do podoby, jakou naposledy viděli lidé před rokem 1975.