vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Nejvyšší hora Jizerských hor přišla po válce o rozhlednu i chatu. Hranice se uzavřela a vrch u tří zemí zmizel z turistických map

Nejvyšší hora Jizerských hor přišla po válce o rozhlednu i chatu. Hranice se uzavřela a vrch u tří zemí zmizel z turistických map

4 října, 2026
Veronika Holečková
[email protected]

Když se řekne „hory na severu Čech“ , vybaví se Ještěd s futuristickým hotelem a televizním vysílačem. Jenže Ještěd sahá jen do 1 012 metrů. O sto dvanáct výš, na česko-polské hranici nad Lázněmi Libverda, ční Smrk, vrchol, který měl kdysi vlastní rozhlednu, horskou chatu i pověst výletního magnetu.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

  1. Jak rozhledna, chata i paměť zmizely za jediné desetiletí
  2. Hraniční režim a čtyřicet let ticha na vrcholu
  3. Patnáct let budování cesty zpátky do turistických průvodců
  4. Sedm set výškových metrů a pět směrů, kudy vyrazit

Po druhé světové válce o všechno přišel. Zůstal holý kopec v zakázaném pásmu, kam podle knihy Miloslava Nevrlého z roku 1981 „zabloudil málokdo“. Teprve v posledních dvou dekádách se vrátil do hry. Příběh toho, jak hora zmizí a zase se vynoří, vypovídá víc o lidech pod ní než o samotném masivu.

Jak rozhledna, chata i paměť zmizely za jediné desetiletí

Na Smrku stála dřevěná čtyřpatrová rozhledna už od roku 1892. Pod ní fungovala horská chata, která poskytovala zázemí výletníkům z obou stran hranice, z českého Nového Města pod Smrkem i z německého (dnes polského) Świeradów-Zdróje. Vrchol ležel na styku tří historických zemských celků, Čech, Lužice a Slezska, a právě tahle poloha z něj dělala přirozený rozcestník.

Válka a její důsledky smetly všechno naráz. Chata vyhořela roku 1946, původní rozhledna v poválečných letech zanikla. Zároveň proběhl odsun německého obyvatelstva z Novoměstska: většina starousedlíků odešla, do uvolněných domů přicházeli dosídlenci z vnitrozemí i z Polska, kteří k vrcholu neměli žádný osobní vztah. Přerušila se místní paměť, generace, která na Smrk chodila na nedělní výlety, prostě zmizela.

Hraniční režim a čtyřicet let ticha na vrcholu

Třetí rána přišla shora, z úrovně státní politiky. Smrk leží přímo na státní hranici, a ta se po únoru 1948 proměnila v kontrolované pásmo s omezeným vstupem. Podle studie ÚSTR fungoval československý pohraniční režim přes zakázaná pásma, propustky a systematický dohled, který spontánní turistiku v příhraničních kopcích prakticky znemožňoval.

Pro Smrk to znamenalo, že přestal sloužit jako průchozí bod. Žádná chata, žádný výhled z věže, žádná možnost pokračovat na polskou stranu. Vrchol formálně zůstal na mapě, ale ztratil veškeré důvody, proč na něj vystoupat. Kdo chtěl horský zážitek v severních Čechách, zamířil na Ještěd, s hotelem, restaurací a lanovkou z Liberce.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tomin (@tommin_o)

Patnáct let budování cesty zpátky do turistických průvodců

Obrat začal nenápadně. V roce 1991 vznikla v Novém Městě pod Smrkem Společnost pro obnovu rozhledny na hoře Smrk, lokální iniciativa lidí, kteří věřili, že vrchol si zaslouží víc než holou pláň s hraničním sloupkem. Následovaly roky příprav, projektové dokumentace a shánění financí.

Mezitím se v druhé polovině 90. let otevřel turistický hraniční přechod pro pěší a lyžaře. Smrk znovu získal to, co mu čtyřicet let chybělo: průchodnost. Definitivní tečku přinesl 20. září 2003, kdy byla slavnostně otevřena nová ocelová rozhledna se dvěma vyhlídkovými plošinami a spirálovým schodištěm. Na vrcholu přibyla útulna s lavicemi a informačními panely, památník básníka Theodora Körnera. Hora opět nabídla důvod dojít až nahoru.

Sedm set výškových metrů a pět směrů, kudy vyrazit

Dnes vede na Smrk hned několik značených tras:

  • Z Lázní Libverda (424 m n. m.) po červené přes Jizerskou chatu, Hubertku a Tišinu, převýšení kolem 700 metrů, kondičně poctivý celodenní výšlap.
  • Z Nového Města pod Smrkem po modré, kratší, ale strmější varianta.
  • Z Bílého Potoka po žluté a modré, klidnější trasa lesem.
  • Ze Smědavy po červené, pro ty, kdo kombinují Smrk s hřebenovou túrou.
  • Z polského Świeradów-Zdróje přes Stóg Izerski, logisticky nejpohodlnější přístup, protože ke Stógu vyveze gondola a odtud zbývají zhruba dva kilometry a třičtvrtě hodiny chůze.

Rozhledna i útulna jsou podle města Nové Město pod Smrkem volně přístupné celoročně. V zimě ovšem bývá věž obalená námrazou a sněhem, takže se vyplatí počítat s kluzkou obuví a vrstvením oblečení. Bez auta se do Lázní Libverda dostanete autobusem z Liberce nebo vlakem do Hejnic s krátkým přestupem, odtud je to k lázním asi kilometr pěšky.

Štítky Zdroje
#cestování #hory #rozhledna
  • studie ÚSTR
  • města Nové Město pod Smrkem
  • Jizerky.eu
  • 53. ročník Výstupu na Smrk
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu

Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu

Jezero u Chomutova vzniklo po těžbě síry a kamence. Kyselina z pyritu zabila všechny ryby, ale vytvořila křišťálově čistou vodu na instagramová selfie

Jezero u Chomutova vzniklo po těžbě síry a kamence. Kyselina z pyritu zabila všechny ryby, ale vytvořila křišťálově čistou vodu na instagramová selfie

První radonové lázně na světě vznikly ve stříbrném dolu v Čechách. Voda se pouze ohřívá, účinek zajišťuje záření, které proniká přes kůži do kloubu

První radonové lázně na světě vznikly ve stříbrném dolu v Čechách. Voda se pouze ohřívá, účinek zajišťuje záření, které proniká přes kůži do kloubu

Nejšikmější věž na světě stojí u Mladé Boleslavi. Naklonili ji hledači pokladů, kteří podkopali skálu pod zdivem silným tři metry

Nejšikmější věž na světě stojí u Mladé Boleslavi. Naklonili ji hledači pokladů, kteří podkopali skálu pod zdivem silným tři metry

Zřícenina v lese u Kutné Hory měla kašnu na víno a kapli se zlatým sluncem chrlícím vodu. Zničil ji jeden meteorologický detail

Zřícenina v lese u Kutné Hory měla kašnu na víno a kapli se zlatým sluncem chrlícím vodu. Zničil ji jeden meteorologický detail
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #motor
  • #řidič
  • #řidičský průkaz

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #důchody
    • #covid-19
    • #válka na ukrajině

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fc-viktoria-plzen
      • #hokej
      • #prestupy

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #čištění
        • #bydlení
        • #zahrada

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #orchidej
          • #podzim
          • #hnojivo

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #cukr
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.