Zanedbaný park v Brně zachytává déšť sníženou loukou místo kanalizací. Terénní trik mu vynesl krajskou cenu za adaptaci na klima

Tam, kde ještě před pár lety stál zarostlý kopeček obklopený rozbitými lavičkami, se dnes rozprostírá mírně zapuštěná travnatá plocha, do níž při každém dešti stéká voda z okolních cest.

Foto: Sladovnik / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Místo aby odtekla do kanalizace, zůstane v půdě, napojí kořeny stromů a přispěje k příjemnějšímu mikroklimatu celé čtvrti. Park Řehořova v Brně-Černovicích za tento přístup právě obdržel Cenu Jihomoravského kraje v soutěži Adapterra Awards a postoupil do celostátního finále.

Jak kopeček z devadesátek proměnili v „sníženou louku“

Klíčem k celé proměně bylo odstranění terénního valu, který v parku zůstal po rekonstrukci z devadesátých let. Spirálovitý kopeček zabíral víc než třetinu z necelých šesti tisíc metrů čtverečních a lidé ho spíš obcházeli, než aby ho využívali. Autorky návrhu Eva Wagnerová a Miroslava Zadražilová ho nechaly srovnat a na jeho místě vytvořily centrální prohlubeň, tedy mírně zapuštěnou pobytovou louku, jejíž okraje leží pod úrovní přilehlých chodníků.

Princip funguje prostě: srážková voda z mlatových cest, dlažby s travnatou spárou i pryžové štěpky na dětském hřišti přirozeně stéká do středu parku. Tam se zadrží, postupně vsakuje do podloží a živí kořenový systém vzrostlých stromů. Žádné trubky, žádné šachty, žádný odvod do kanalizační sítě. Orientační přepočet naznačuje rozměr: pokud centrální prohlubeň pokrývá zhruba dva tisíce metrů čtverečních, při třicetiminutovém dešti o intenzitě 30 milimetrů zachytí kolem šedesáti kubíků vody, a to bez započtení přítoku z okolních zpevněných ploch.

Proč adaptace začíná u kořenů a laviček, a ne u velké nádrže

Koordinátorka soutěže Markéta Červinková při hodnocení vyzdvihla detail, který by snadno unikl pozornosti: lavičky v parku nejsou kotvené do země. Důvod je ryze praktický, klasické kotvení poškozuje kořeny stávajících stromů. Stejná logika prostupuje celým projektem. Habry a babyky na východním okraji nahradily invazivní pajasany a vytvářejí stíněnou pěší trasu. Stovky narcisů tvoří takzvanou Bílou louku, ocúny a ladoňky zase Modrou louku. Tam, kde plynovod znemožnil výsadbu živého plotu, nastoupily vysoké trávy a byliny.

Právě v této vrstvě detailů spočívá podle nás největší přínos černovického parku. Snížená louka s vsakováním se od klasického průlehu nebo retenční nádrže odlišuje tím, že ji lidé vnímají jako místo k posezení, nikoliv jako technické zařízení. Průleh bývá mělký liniový prvek určený výhradně k vedení vody, retenční nádrž vyžaduje regulovaný odtok a samostatnou údržbu. Tady se obojí rozpouští v pobytové ploše parku.

Kolik stojí proměna zanedbaného parku na klimatickou houbičku

Městská část Brno-Černovice vysoutěžila zakázku s předpokládanou hodnotou 10,1 milionu korun bez DPH. Výsledná cena celé revitalizace přesáhla 17,5 milionu korun; součástí byl i žulový vodní prvek za přibližně 2,3 milionu, kompletní výměna mobiliáře, nové výsadby a herní prvky. Roční provoz vychází řádově na stovky tisíc korun: samotné kosení trávníků stojí kolem 155 tisíc, péče o stromy 10 až 50 tisíc, opravy mobiliáře asi 20 tisíc a úklid zhruba 5 tisíc korun. Další etapou má být kavárna s rozpočtem kolem 12 milionů.

Pro jiné české obce je podstatné, že celý postup proběhl jako standardní veřejná zakázka, zhotovitelem se stala firma DIRS Brno. Princip snížené louky s propustnými povrchy je přenositelný všude tam, kde to dovolí sklon terénu, propustnost podloží a dostatečná plocha zeleně. Pražské standardy hospodaření se srážkovou vodou už takové prvky vedou jako samostatnou technickou kategorii s doporučenou údržbou 15 až 18 korun za metr čtvereční ročně.

Jak hlasovat pro černovický park v celostátním kole

Park Řehořova figuruje mezi finalisty ročníku Adapterra Awards 2026 a vedle odborné poroty rozhoduje i veřejnost v Ceně sympatie. Hlasovat lze na webu Adapterra Awards, z jedné e-mailové adresy maximálně jednou a nejvýše pro dva projekty. Hlas je třeba potvrdit přes odkaz v doručené zprávě. Termín hlasování běží do 1. října 2026. Mezi dalšími jihomoravskými finalisty jsou Farma Člupy, proměna zemědělské krajiny u Mikulova, šest výjezdových základen záchranné služby i Rezidence Diorit; černovický park je ovšem jediný, kdo do celostátního kola vstupuje s regionálním vítězstvím v kapse.