V levném hotelu mají na koupelnu dvě minuty. Pokojské vysvětlují, proč právě časový limit rozhoduje o tom, co zůstane nečisté

Anonymizovaná bývalá vedoucí housekeepingu uvedla, že na jednolůžkový pokoj měla směna zhruba šest minut, z toho přibližně dvě minuty na koupelnu.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Mechanismus je prostý. Pokojská vstoupí do pokoje, sundá použité ložní prádlo, ustele čisté, vysype odpadkový koš, setře hlavní plochy a přesune se do koupelny.

Stopky diktují pořadí: co se stihne a co padne pod stůl

Tam vyčistí toaletu, umyvadlo, rychle projede zrcadlo a podlahu. Dvě minuty uplynuly. Supervizor kontroluje právě tyto viditelné body: postel, koupelnu, koš. Host reklamuje skvrnu na prostěradle nebo vlas ve vaně. Nikdo ale nereklamuje televizní ovladač, vypínač u lampičky ani termostat na zdi. A právě tyto předměty při časové tísni padají na konec seznamu, kam se personál často vůbec nedostane.

Bývalé pokojské citované australskou stanicí ABC popsaly totéž z jiného kontinentu: přikrývky a svrchní deky se v některých provozech měnily jen výjimečně, povrchové čištění nahrazovalo důkladnou sanitaci a prioritou bylo, aby pokoj „vypadal čistě“. Jedna z respondentek, bývalá zaměstnankyně pod pseudonymem Vee, přiznala, že na skutečné dezinfikování dotykových ploch jednoduše nezbýval čas.

Fekální bakterie na ovladači: co odhalil výzkum z Houstonu

Že nejde o pouhý estetický problém, ukázal výzkum studentky Katie Kirschové z Univerzity v Houstonu. Její tým odebral vzorky z devatenácti běžných povrchů v hotelových pokojích a kontaminaci zjistil u 81 % z nich. Mezi nejzatíženějšími body figurovaly televizní ovladač a vypínač u lampy, tedy přesně ta místa, která pod tlakem krátkého limitu nejsnáze vypadnou z úklidové rutiny. Na obou površích výzkumníci detekovali fekální bakterie.

Epidemioložka Marylouise McLawsová, kterou k tématu oslovila australská ABC, situaci zarámovala střízlivě: většina nalezených mikroorganismů zdravému člověku pravděpodobně neublíží. Zároveň ale upozornila, že host nikdy přesně neví, s jakým biologickým materiálem přichází do styku. Koupelny bývají paradoxně jedněmi z nejdůkladněji čištěných míst v pokoji, právě proto, že jsou pod drobnohledem. Rizikovější zůstávají často dotýkané plochy mimo zorné pole kontroly.

Investigativní kamery zachytily, co svědectví naznačovala

Televizní investigace potvrdily, že problém přesahuje jednotlivá svědectví. Redakce Inside Edition označila neviditelným značením ložní prádlo a dotykové plochy v několika hotelech různých cenových kategorií. Výsledek: v části testovaných pokojů zůstaly povlaky na polštářích nevyměněné, prostěradla přetažená přes postel bez praní, ovladač a termostat neotřené. A to i v hotelu s cenou kolem 15 000 korun za noc.

Samostatná investigace stanice ABC7 San Francisco se zaměřila na sklenice, hrnky a kávovary. Kamery zachytily, jak personál nádobí pouze opláchne vodou nebo osuší ručníkem místo řádného mytí. Kávovar zůstal bez jakéhokoli čištění mezi hosty. Pro člověka, který si po příjezdu navaří čaj nebo nalije vodu do sklenky na nočním stolku, jde o bezprostřední kontakt s reziduem předchozího uživatele.

Mapa rizik pro hosta: které předměty si raději ošetřit sám

Z dostupných dat a svědectví se dá sestavit konkrétní pořadí předmětů, jimž stojí za to věnovat pozornost hned po příchodu do pokoje:

• Televizní ovladač — nejvyšší kontaminace ve výzkumu z Houstonu, minimální pozornost při rychlém úklidu.
• Vypínače a lampička u postele — sahá na ně každý host, čistí je málokterá pokojská pod časovým tlakem.
• Termostat a ovládací panel klimatizace — investigace Inside Edition zachytila neotřené panely i v drahých hotelech.
• Sklenice, hrnky, kávovar — doložené nevyhovující zacházení; opláchnout horkou vodou nebo požádat o čisté nádobí na recepci.
• Povlak na polštáři — vyžádat si čistý navíc dává smysl, protože výměna mezi hosty prokazatelně ne vždy proběhne.

Spolehlivý vizuální test na důkladnost úklidu neexistuje. Nepřímé signály ale ano: šmouhy na skle, mastný povrch ovladače, zaschlé kapky na vypínači. Když postel vypadá perfektně, ale detaily na dosah ruky nesedí, pokoj pravděpodobně dostal jen zrychlený průchod.

Český rámec: hygiena pod dohledem, minutáž bez předpisu

V Česku spadají ubytovací služby pod dozor krajských hygienických stanic podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Klasifikační systém Hotelstars, který u nás funguje, vyžaduje denní úklid pokoje, výměnu ručníků na požádání a ložního prádla minimálně jednou týdně. Katalog pro období 2025–2030 dokonce zavádí kritéria hygienických potahů na polštáře a jejich ročního čištění; i oficiální klasifikace tedy počítá s tím, že textilie představují samostatné hygienické téma.

Akademické terénní šetření z britských hotelů přitom ukazuje výrazné rozpětí: tříhvězdičkové provozy se pohybovaly mezi 18 a 38 minutami na pokoj, pětihvězdičkové mezi 28 a 60 minutami. Šest minut z úvodního svědectví tak představuje extrém levného segmentu, ale právě v tomto segmentu se ubytovává nejvíce hostů.