Mladý stavitel Grossmann si v Ostravě postavil vilu, kterou tisk označil za pohádkovou. První dům přitom stavěl lékaři ve Frýdku

Ostravský deník o ní psal jako o „jedné z nejkrásnějších v Moravské Ostravě“ se zařízením „přímo pohádkovým“. Za tou vilou stál muž, který o dvě desetiletí dříve začínal jako řadový stavitel ve Frýdku.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

František Grossmann se narodil 3. srpna 1876 v Pustějově v rodině drobného zemědělce a zednického předáka. Řemeslo získal od otce, odborné vzdělání dokončil na mistrovské škole při německé průmyslovce v Brně.

Život a vzestup stavitele

Pracoval jako polír u firmy Mainx & Popp v Moravské Ostravě a následně jako stavbyvedoucí u Karla Fridricha ve Frýdku. V roce 1904 založil vlastní stavitelskou firmu ve Frýdku; přibližně o dva roky později přenesl koncesi do rostoucí průmyslové Ostravy.

Od frýdecké dílny k ostravskému impériu

Přesun do Moravské Ostravy na jaře 1906 se ukázal jako strategický krok. Grossmann navázal spolupráci s architektem Františkem Fialou a postupně se vypracoval mezi přední ostravské stavební podnikatele. Podle pozdějších odhadů dosáhlo jeho jmění zhruba tří milionů korun. Celá dráha mezi frýdeckým startem a kolaudací vily trvala necelé dvě dekády: 15. září 1922 získal povolení k novostavbě a 28. března 1924 proběhla kolaudace ostravského sídla.

Architektura a vnitřní výbava, která upoutala

Vila zaujme asymetricky modelovanou hmotou s kamenným soklem a téměř čtvercovým půdorysem. Jednopatrový dům obsahuje rizality salonu, verandu se zimní zahradou a provozní schodiště. Fasádu oživují štukové vegetabilní ornamenty, figurální reliéfy s putti, dřevěné zelenobílé okenice a dřevem obložené štíty; prolíná se zde i věžička s vyhlídkou.

Interiéry byly bohatě vybaveny: tapety, nástěnné malby od Aloise Zapletala, reliéfy, vitráže, vestavěný i volný nábytek, keramické krby, perské koberce a domácí kino. Grossmann pořizoval mobiliář na aukcích i z rozprodávaných zámeckých sbírek; ve sbírce figurovala díla Jana Slavíčka, Jaroslava Panušky, Oty Bubeníčka, Oldřicha Blažíčka či Bohumíra Jaroňka. Celkem se jednalo přibližně o 230 kusů výtvarného vybavení.

Kolem vily byla formální zahrada ve stylu Arts & Crafts s pergolami, altánem, bazénem, kašnou a exotickými dřevinami. Kancelářské křídlo přiléhalo k vile a sloužilo jako zázemí stavební firmy i jako de facto showroom Grossmannova řemesla.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Bouřlivý osud a návrat k původní podobě

Po Grossmannově smrti v roce 1937 přešla nemovitost do rukou Hypoteční a zemědělské banky moravské. V roce 1939 ji koupili manželé Ryba. Poválečné úpravy výrazně proměnily vnitřní dispozice: hlavní schodiště zmizelo, dvoupodlažní hala byla zastropena a budova rozdělena na dvě bytové jednotky. V šedesátých letech sloužila vila jako mateřská škola a v devadesátých letech jako školní družina, přičemž tyto dekády přikryly většinu původního výzdobného programu vrstvami přestaveb.

Obrat nastal po roce 2017, kdy město Ostrava zahájilo projekt obnovy. Od listopadu 2021 proběhla rozsáhlá rekonstrukce vily i zahrady: restaurátoři vrátili schodišťovou halu, obnovili malby, reliéfy, vitráže a vestavěný nábytek. Nový mobiliář za více než deset milionů korun, koberce z Kášánu a Pákistánu, replika mříže, karetní stolek, stolky Thonet, ratanové houpací křeslo a nově zhotovené postele doplnily restaurované originály. Podle města Ostravy patří vila k „jedněm z nejvzácnějších a nejzachovalejších prvorepublikových vil v Ostravě”.

Praktické informace pro návštěvníky v roce 2026

Komentované prohlídky probíhají celoročně od pátku do neděle, vždy od 10:00 do 17:00 každou celou hodinu. Vstupné:

• Základní: 250 Kč
• Snížené: 150 Kč (senioři 65+, ZTP+, studenti, děti do 15 let)
• Rodinné: 600 Kč (2 dospělí + až 3 děti)

Prohlídky vedou průvodci, minimální velikost skupiny jsou dva návštěvníci; rezervovat lze předem přes OSTRAVAINFO. Do interiérů se vstupuje v návlecích a děti do 15 let potřebují doprovod dospělé osoby. Vedle standardních prohlídek vila hostí tematické akce: Temnou Vilu Grossmann, Večer u Grossmannů ke Dni matek, dětské prohlídky či Hudební výlety. Od zpřístupnění veřejnosti prošlo interiéry téměř devatenáct tisíc návštěvníků z Česka i zahraničí.