Panelák o 10 patrech za 28 hodin. Moduly z nerezové oceli jsou 10× lehčí než beton a stačí je sešroubovat jako kontejnery

V Changsha, hlavním městě provincie Chu-nan, stojí bytovka, která vyrostla rychlostí, jakou si většina Evropanů spojí spíš s montáží regálu z IKEA než s kolaudací obytného domu.

Foto: PxHere

Jeřáby zvedaly hotové pokoje i s rozvody vody, elektřiny a vzduchotechniky, dělníci dotahovali šroubové spoje a za 28 hodin 45 minut se nad ulicí tyčilo deset pater. Celý trik spočívá v tom, kde se odehrála skutečná práce: v továrně, patnáct dní předtím, než se na staveništi vůbec rozběhl první motor. A právě ten přesun z logiky staveniště do logiky výrobní linky dělá z projektu Holon něco víc než virální video s časosběrným záběrem.

Jak B-CORE proměnil ocelový plech v nosnou kostru celého domu

Srdcem systému Holon je materiál, který BROAD interně označuje B-CORE a vyvíjí od roku 2018. Představte si sendvič: dvě nerezové desky, mezi nimi hustá soustava nerezových trubek natvrdo spojených pájením. Standardní podlahový panel měří na tloušťku zhruba 15 centimetrů, váží přibližně 34 kilogramů na metr čtvereční a podle výrobce dosahuje srovnatelné návrhové pevnosti jako železobeton, při zhruba desetinové hmotnosti. Tažnost přesahuje 40 procent, korozní odolnost je podle BROAD více než třicetkrát vyšší než u běžné uhlíkové oceli.

Co to znamená v praxi? Nízká hmotnost usnadňuje manipulaci jeřáby. Tovární výroba zajišťuje opakovatelný standard každého dílu. A hlavně: na staveništi odpadá bednění, mokré procesy i čekání na zrání betonu. Firma u systému Holon deklaruje minimálně tři podlaží denně čistě montážním tempem.

Od klimatizací k mrakodrapům: patnáct let modulárních milníků

Bratři Čang Jüe a Čang Jüe-čchiang založili BROAD Air v roce 1988 jako výrobce neelektrických absorpčních chladicích jednotek. Do stavebnictví se skupina pustila o dvě dekády později; divize Broad Sustainable Building vznikla v roce 2009 s ambicí přenést tovární kontrolu kvality na celé budovy. A pak přišla série stále odvážnějších demonstrací:

• 2010 – pavilon za jediný den, hotel New Ark za sedm dní
• 2011 – třicetipodlažní věž T30 za patnáct dní
• 2015 – Mini Sky City (57 pater) za devatenáct dní
• 2024 – šestadvacetipodlažní věž dokončená podle firemního videa za pět dní

Každý další milník posouval hranici výš a zároveň zpřesňoval výrobní proces. V roce 2013 udělil CTBUH skupině Innovation Award za prefabrikovaný stavební proces; o deset let později získal systém Holon od téže organizace Award of Excellence za inovaci. Oborová komunita tedy BROAD neřadí mezi internetové kuriozity, ale mezi systematické inovátory.

Jak se v nerezovém modulu skutečně bydlí

Projektový katalog z podzimu 2025 ukazuje standardní bytovou typologii: studia od 24 do 55 metrů čtverečních, dvoupokojové byty kolem 69 metrů, třípokojové dispozice přes 130 metrů. Světlá výška místností činí 2,6 metru, okna osazují čtyřskla, centrální vzduchotechnika dodává stoprocentně čerstvý vzduch s filtrací PM2,5 na úrovni 99,9 procenta. Vnitřní příčky jsou nenosné, dispozici lze přeskládat podle potřeb obyvatel.

Zní to lákavě, ale poctivé je dodat: jde o marketingový materiál výrobce, nikoli o nezávislé hodnocení lidí, kteří v těchto bytech žijí. Firma zároveň v londýnském záměru z téhož katalogu pracuje se třemi věžemi o 32, 40 a 53 podlažích. Holon tedy BROAD nevidí jako jednorázový experiment, ale jako exportovatelný urbanistický produkt.

Bezpečnost pod lupou: spoje, požár a seismická odolnost modulárních věží

Rychlost montáže sama o sobě nic nevypovídá o tom, jestli dům přežije zemětřesení nebo požár. Rozhodující jsou spoje mezi moduly, stabilizační jádra a požární řešení dutin. Evropský výzkumný projekt MODCONS prokázal, že modulární stavby mohou seismicky fungovat dobře, ovšem vyšší budovy zpravidla vyžadují oddělený ztužující systém a předepjaté šroubové spoje výrazně zlepšují disipaci energie.

U požáru má nerezová ocel oproti běžné konstrukční oceli výhodu v pásmu 600–800 °C, ztrácí pevnost pomaleji. Přesto vyžaduje standardní požární návrh. Britský HSE ve své výzkumné zprávě k volumetrické modulární výstavbě upozorňuje na citlivá místa: dutiny mezi moduly, protipožární ucpávky, kvalitu realizace na staveništi a základy. BROAD deklaruje odolnost proti zemětřesení o magnitudě 9, jde však o firemní tvrzení, jehož nezávislé ověření se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Co by musel Holon splnit, aby se dostal na český trh

Modulární nerezový dům by v Česku narazil na několik bariér dřív, než by jeřáb zvedl první modul. Nosná konstrukce by musela projít přepočtem podle Eurokódů, konkrétně EN 1993 pro ocel, EN 1993-1-4 pro nerezové konstrukce a EN 1993-1-2 pro požární návrh. Výrobky by potřebovaly CE značení prostřednictvím harmonizované normy, případně evropské technické posouzení ETA přes organizaci EOTA. A v českém režimu by celý systém musel vyhovět dokumentaci podle stavebního práva a pravidlům ÚNMZ pro uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh.

Přesto český stavební sektor trápí nedostatek pracovních sil, rostoucí náklady a zdlouhavé realizační lhůty. Právě u opakovatelných bytových, hotelových či studentských projektů střední výšky by tovární logika BROAD mohla ekonomicky dávat smysl. Firma u starší generace prefabrikace uvádí úsporu 20–40 procent oproti klasické výstavbě a náklady minimálně o 23 000 korun na metr čtvereční pod konvenčním průměrem v Evropě a Severní Americe. Podle nás je otázka „kdy“, nikoli „jestli“ se modulární nerezová výstavba v nějaké podobě na evropských staveništích objeví, ale cesta přes certifikační labyrint zabere roky, ne měsíce.

Jeden detail přitom stojí za pozornost víc než stopky: BROAD sama označuje za ideální pásmo osm až šestnáct pater a postupně škáluje nahoru, místo aby opakovala megavizi 220patrového mrakodrapu Sky City, jehož staveniště v Changsha nakonec podle reportáže Global Times z roku 2016 hostilo rybí farmu v zaplavené základové jámě.