Tyrkysová laguna v Polsku vyschla za pár týdnů. Za optickou iluzí stojí tvar dna, kde centimetry mění kilometry břehu

Na přelomu července a srpna 2026 obletěly sociální sítě fotky vyprázdněné nádrže Wydra v polském Jaworzně, kde se ještě na jaře třpytila tyrkysová hladina přezdívaná „polské Maledivy“.

Foto: WiktorPilot / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Město Jaworzno reagovalo oficiálním vysvětlením 6. srpna 2026: voda z obou nádrží Parku Gródek nezmizela, pouze výrazně klesla její hladina. Jenže právě u mělké Wydry s plochým dnem stačí i relativně malý svislý pokles, aby se vodní zrcadlo stáhlo desítky metrů od břehu. Výsledek? Fotografie, které vypadají, jako by se laguna vypařila, přestože v pánvi stále zůstává voda. Geologie bývalého dolomitového lomu dokáže z několika centimetrů úbytku hladiny vytvořit obraz téměř prázdné krajiny.

Jak geologie mělkého lomu mění centimetry na „apokalypsu“

Park Gródek zabírá necelých 59 hektarů v místech, kde kdysi stávala Cementownia Szczakowa a těžil se dolomit. Po ukončení provozu se lom postupně zatopil a vznikly dvě hlavní vodní plochy: mělká Wydra s ikonickou křivolakou lávkou a hlubší nádrž Koparki (v turistických materiálech označovaná také jako Orka), jejíž hloubka dosahuje 18,5 metru.

Klíčový detail spočívá v tom, že ani jedna z nádrží nefunguje jako uzavřená vana. Voda se pohybuje rozpukanými a porézními horninami jako podzemní tok, doplňovaný srážkami a zároveň neustále odtékající. Při delším vedru, slabém přísunu dešťů a zvýšeném výparu hladina rychle klesá. U Wydry, kde je dno rozlehlé a ploché, se každý centimetr svislého poklesu promítne do mnohanásobně většího vodorovného ústupu vody od břehu. Právě proto fotografie z konce července 2026 připomínaly vyschlou pouštní pánev, zatímco hlubší Koparki si zachovávala kompaktnější vodní zrcadlo přilepené ke strmým stěnám.

Proč jedna bouřka podzemní zásoby nedoplní

Městská a poviatová geoložka Agnieszka Chećko ve vyjádření zdůraznila, že přívalový déšť situaci neřeší. Podzemní vody potřebují klidné, dlouhotrvající a pravidelné srážky, nikoli krátké intenzivní lijáky, které z velké části odtečou po povrchu. Analýza IMGW-PIB z 19. srpna 2026 potvrzuje, že hydrologické sucho přetrvává i po dešťových epizodách, protože hlubší zásoby reagují se zpožděním týdnů až měsíců.

Samo město přitom upozorňuje, že o výjimečný jev nejde. Za posledních patnáct let zaznamenaly kvartální kontroly i nižší stavy, než jaké panovaly letos. Naopak v mokřejších obdobích hladina stoupala tak vysoko, že zaplavila příjezdové komunikace. Změna klimatu podle odborníků amplitudu těchto výkyvů zesiluje: delší horka, nepravidelné srážky a vyšší výpar prodlužují fáze ústupu vody.

Tyrkysová barva: světlo na bílém dně karbonátového lomu

Charakteristický tyrkysový odstín, který Wydře vynesl přezdívku „polské Maledivy“, souvisí s mineralogií podloží. Přímý limnologický rozbor pro Jaworzno veřejně dostupný není, avšak analogické karbonátové lomy, například Jezioro Turkusowe na ostrově Wolin s hloubkou 21,2 metru, vykazují totožný efekt: sluneční paprsky se odrážejí od světlého vápencového či dolomitového dna a karbonátové ionty ve vodě posilují modrozelený tón. Podle našeho úsudku se po návratu hladiny vrátí i barva, pokud zůstane srovnatelná čistota a dostatek světla.

Jak se do Parku Gródek dostat z Česka, a kdy vyrazit

Z Ostravy trvá cesta autem přibližně hodinu a půl. Kdo dá přednost vlaku, zamíří na stanici Jaworzno Szczakowa a přestoupí na městské autobusy PKM linek 304, 314 nebo 344; zastávka Park Gródek je obsluhována i v aktuálním jízdním řádu. Vstup do parku je celoročně zdarma, otevřeno je nepřetržitě.

Nejlepší šanci na plnou tyrkysovou hladinu nabízí podzim, zima a jaro, kdy se podzemní zásoby průběžně doplňují. Závěr horkého léta naopak přináší největší riziko vizuálního zklamání. Absolutní jistotu město negarantuje, vše závisí na aktuálním stavu srážek a podzemních vod.