Botník přede dveřmi v paneláku může stát SVJ až 250 000 Kč. Klíčem je materiál, který urychluje šíření kouře

Plastový botník u dveří, vyřazený kočárek pod schody, skříňka se sezonní obuví na mezipatře. Každý takový předmět přidává do jediné únikové trasy palivo, které při požáru násobí hustotu kouře a zmenšuje prostor k evakuaci.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Vyhláška o požární prevenci říká jasně: komunikační prostory tvořící únikovou cestu musí zůstat trvale volně průchodné. V chráněné únikové cestě se navíc nesmí zvyšovat požární riziko žádným způsobem, ani dočasným odložením věcí. Přesto stačí projít chodbou průměrného českého bytového domu a narazíte na celou galerii hořlavých překážek. Hasiči je při kontrolách nacházejí opakovaně a od roku 2026 za ně hrozí pokuta až 250 000 Kč, která podle zákona o požární ochraně míří primárně na SVJ, družstvo nebo jiného správce společných částí domu.

Proč chodba funguje jako komín plný paliva

Schodiště a chodba v bytovém domě plní roli vertikálního komunikačního kanálu. Při požáru se tímto kanálem šíří horké zplodiny hoření směrem vzhůru, což odpovídá fyzice komínového efektu. Každý hořlavý předmět odložený v tomto prostoru přidává do směsi další materiál, který urychluje tvorbu kouřového aerosolu.

Laboratorní data z materiálů ČVUT ukazují, jak dramaticky se liší kouřotvornost různých materiálů. Polypropylen, běžný plast botníků a úložných boxů, vykazuje hodnotu optické hustoty kouře Dm kolem 0,53, zatímco bavlna dosahuje jen 0,17. Nylonový koberec překonává překližku zhruba 2,5krát. Syntetické a směsné materiály zkrátka produkují výrazně víc částic, které rozptylují a pohlcují světlo. V uzavřené chodbě se proto viditelnost propadá řádově rychleji, než by člověk čekal od „jednoho malého kusu nábytku“.

Které předměty hasiči na chodbách výslovně označují za rizikové

Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje ve svém preventivním seriálu pro obyvatele bytových domů jmenuje konkrétní kategorie problémových věcí:

• Skříně a skříňky – kombinace dřevotřísky, laminátu a plastových úchytek
• Kočárky – textilní potah, plastová konstrukce, pěnová výplň
• Křesla a čalouněný nábytek – polyuretanová pěna, syntetické potahové látky

Do stejné rizikové skupiny podle našeho úsudku spadají i botníky z MDF desek, plastové boxy s obuví, kobercové běhouny ze syntetických vláken a jakýkoli čalouněný kus. Společným jmenovatelem je trojkombinace dřeva, plastu a textilu, tedy materiálů s nejvyšší kouřotvorností.

HZS Karlovarského kraje k tomu dodává obecnější pravidlo: hořlavé, výbušné a toxické látky nepatří do společných prostor obytných domů vůbec. Chodba prostě slouží k průchodu a k evakuaci. Nic víc.

Kdo zaplatí pokutu až čtvrt milionu a jak kontroly probíhají v praxi

Veřejnoprávní odpovědnost za stav společných prostor nese právnická osoba spravující dům. V naprosté většině případů jde o společenství vlastníků jednotek, bytové družstvo nebo jiného vlastníka budovy. Pokuta z požárního dozoru proto dopadá na SVJ, a teprve poté může správa domu řešit, kdo závadu způsobil.

Zákon o požární ochraně v § 76 stanoví pro právnickou osobu provozující činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí horní hranici 250 000 Kč. V praxi bývají sankce výrazně nižší. Pražský HZS v roce 2025 zveřejnil případ kontroly SVJ, která skončila pokutou pouhých 2 000 Kč. Pardubický kraj hlásí z jedné kontrolní akce 80 kontrol, 34 následných dohlídek a 5 uložených sankcí, z nichž některé označuje za symbolické.

Symbolická částka ovšem neznamená symbolický problém. Kontroly probíhají plánovaně i na podnět obyvatel. Když správce domu opakované výzvy ignoruje, kdokoli z domu se může obrátit přímo na inspektory a komisaře prevence HZS.

Foto: Pxhere

Platí pravidla jen pro paneláky, nebo i pro cihlové a nové domy

Povinnost udržovat únikové cesty volné se váže na bytové domy obecně, bez ohledu na konstrukční typ nebo stáří stavby. HZS Pardubického kraje výslovně připomíná, že některé požárně bezpečnostní povinnosti platí stejně pro novostavbu i pro budovu starou stovky let.

Rozdíl spočívá v technickém řešení. Novější domy mívají jasněji definované požární dveře, přesnější projektovou dokumentaci a přísnější parametry únikových cest. U starších objektů se vychází z původního projektu a skutečného stavu. Základní princip ale zůstává totožný: chodba slouží k úniku, a proto na ní nemají co dělat soukromé věci.

Malá výjimka existuje. Podle oficiálního FAQ HZS k vyhlášce č. 23/2008 Sb. je přípustná rohožka nebo čisticí zóna u dveří, pokud se posuzuje jako součást podlahové krytiny a splní požadované požární parametry. Volně odložená skříň, kočárek nebo botník do této kategorie rozhodně nespadá.

Co dělat, když soused výzvy k úklidu chodby ignoruje

Postup, který vyplývá z dostupných materiálů HZS, má jasnou posloupnost. Nejprve písemně upozornit správce domu, domovníka nebo předsedu výboru SVJ. Zdokumentovat závadu fotografií, datem a popisem. Pokud náprava nepřijde, podat podnět přímo na Hasičský záchranný sbor kraje. Ten provede kontrolu, sepíše protokol a při zjištěných nedostatcích uloží lhůtu k nápravě. Teprve když ani ta nepomůže, přichází na řadu sankce.

Otázka, zda SVJ může následně přenést pokutu na konkrétního obyvatele, který věci na chodbě zanechal, spadá do soukromoprávní roviny. Závisí na stanovách společenství, nájemní smlouvě a schopnosti prokázat, kdo závadu způsobil. Požární předpisy tuto situaci neřeší, znají jen odpovědnost správce za společné prostory.