Kareta obecná útočí na plavce v Chorvatsku už třetí týden. Biologové hledají příčinu v chování, které u mořských želv nikdo nepopsal

Mořská želva opakovaně napadá lidi u chorvatských Kaštel. Jde o chování, které je pro jinak plachý druh zcela výjimečné.

Foto: Public Domain Pictures

Mezi plážemi Poštanski a Šulavi v Kaštel Lukšići se 22. července 2026 odehrála první série incidentů. Tři plavci vyhledali lékařské ošetření po kousnutí karetou obecnou, silným rohovitým zobákem, který normálně drtí lastury a krunýře mořských bezobratlých. Na stehnech a nártkolení zůstaly velké kruhové podlitiny a otevřené rány, některé vyžadovaly šití. Do poloviny srpna přibyly další dva zdokumentované případy. Pátá oběť, kousnutá 9. srpna na pláži Miljenko i Dobrila do spodní části zad, podle chorvatských médií pokračuje v léčbě antibiotiky. Matka zraněného popsala, že želva připlula za jejím synem zezadu a nepustila. Noha prý „naběhla jako balón“.

Proč je to tak neobvyklé

Pero Tutman, chorvatský mořský biolog, jehož vyjádření jako první přinesl Portal Grada Kaštela, situaci označil za „mimořádně neobvyklou“. Karety obecné se lidem běžně vyhýbají. Při kontaktu s člověkem nebo člunem se ponoří a odplavou, útěk je jejich základní obranný mechanismus, ne konfrontace. Právě na tom stojí výjimečnost kaštelského případu: jedna a tatáž želva se opakovaně přibližuje k plavcům v mělké vodě a aktivně je napadá.

Kaštelský záliv navíc není typickým místem pro hnízdění karet, ty k kladení vajec vyhledávají písčité pláže. Chorvatská agentura pro ochranu přírody (HAOP) ovšem celý Jadran řadí mezi nejvýznamnější krmiště druhu ve Středomoří. Želva tedy v oblasti pravděpodobně hledá potravu nebo je v tranzitu. Netypické není její místo, ale její chování vůči lidem.

Tři hypotézy, žádná odpověď

Institut Plavi svijet, chorvatská organizace zabývající se ochranou mořských živočichů, pracuje se třemi verzemi:

• Obranná reakce – želva je opakovaně vyrušována plavci v prostoru, který vnímá jako svůj.
• Teritorialita dospělého samce – v období páření mohou samci reagovat agresivněji na cokoli, co se přiblíží.
• Navyknutí na krmení od lidí – pokud si zvíře spojilo přítomnost člověka s potravou, může se přibližovat a při absenci jídla kousnout.

Žádná z verzí není potvrzená. Bez odchytu a klinického vyšetření jedince to ani nejde. Ministerstvo ochrany životního prostředí a zelené transformace připouští, že další sledování může odhalit zranění nebo nemoc, ale zatím pro to nemá důkazy.

Podobné případy jsou ve Středomoří vzácné, ne však bezprecedentní. Plavi svijet připomíná incidenty u ostrova Čiovo v roce 2023 a v Boce Kotorské v letech 2016 a 2017. Vědecky publikovaná je i turecká kazuistika z roku 2020, kde kareta opakovaně napadla plavkyni, rovněž zezadu. Autoři studie upozornili, že u želv navyklých na krmení lidmi může vznikat nežádoucí chování.

Proč úřady želvu prostě neodchytí

Odpověď je jednoduchá a zároveň frustrující pro každého, kdo se v Kaštelích chystá do vody. Kareta obecná je v Chorvatsku přísně chráněný druh. Ministerstvo ve svém stanovisku z 12. srpna výslovně uvedlo, že první volbou není odchyt ani přesun, ale zamezení kontaktu lidí se zvířetem. Pláž je součástí přirozeného prostředí želvy stejně jako prostředí turistů. Odchyt představuje stresový zásah a ani nezaručí, že se jedinec nevrátí.

K aktivnímu zásahu by podle ministerstva mohlo dojít ve dvou případech: pokud by se prokázalo, že je zvíře zraněné či nemocné, nebo pokud by bezpečnost lidí nešla zajistit jinými přiměřenými opatřeními. Ministerstvo zároveň doporučilo místní samosprávě instalovat na dotčených plážích jasně viditelná varovná upozornění.

Co dělat, když želvu potkáte

Tohle je praktická část pro každého, kdo letos míří na chorvatské pobřeží. Nejde o plošnou hrozbu, incidenty jsou vázané na konkrétní úsek Kaštelského zálivu. Ale pokud karetu ve vodě zahlédnete, platí jasná pravidla:

• Klidně se vzdálit a vyjít z vody. Nečekat, až odpluje.
• Nepřibližovat se kvůli focení, nedotýkat se jí, neplavat s ní.
• Nekrmit ji, neodhánět ji, neblokovat jí cestu na volné moře.

Pokud dojde ke kousnutí, menší ránu omyjte mýdlem a vodou a překryjte čistým obvazem. U hlubší, krvácející nebo tržné rány tlačte na krvácení a co nejdřív vyhledejte lékaře. Zvířecí kousnutí vyžaduje posouzení očkování proti tetanu podle vakcinační historie, to není něco, co vyřešíte sami na pláži. Město Kaštela pro letošní sezonu posílilo zdravotní službu o dodatečného lékaře, takže dostupnost péče by měla být lepší než v běžném roce.