Robotický průzkum Velké pyramidy odhalil v nepřístupné šachtě okrové stavební značky

Šachta je široká sotva 21 centimetrů a stoupá pod úhlem 40 stupňů. A na jejím konci, za vápencovou deskou, se nacházejí červené značky staré čtyři a půl tisíce let.

Foto: Ovedc - licence CC BY-SA 4.0

17. září 2002 sledovaly desítky milionů diváků na stanicích Fox a National Geographic Channel živý přenos z nitra Velké pyramidy v Gíze. Speciální robot jménem Pyramid Rover, vyvinutý firmou iRobot pro National Geographic, právě dokončoval dvouhodinový výstup jižní šachtou Královniny komnaty. Před kamerou vyvrtal malý otvor do vápencové desky, zavedl dovnitř vláknovou kameru a ukázal světu prostor, do kterého od dob faraona Chufua nikdo nenahlédl. Žádná zlatem obložená komnata. Objevila se tam jen úzká dutina hluboká asi 20 centimetrů, další kamenná překážka na jejím konci a na podlaze i stěnách něco nečekaného: červené a černé značky nanesené rukou starověkých stavitelů.

Šachta, kterou neprojde ani dítě

Jižní šachta Královniny komnaty patří k nejzáhadnějším prvkům Velké pyramidy. Její vstupní průřez měří přibližně 210 × 210 milimetrů, zhruba jako formát A4 položený na výšku. Po krátkém vodorovném úseku prudce stoupá, obsahuje boční posun a čtyřcentimetrový schod. Člověk tudy neprojde. Problém měli i roboti.

Prvním strojem, který se vydal do šachty, byl Upuaut-2 německého inženýra Rudolfa Gantenbrinka. V roce 1993 po zhruba 53 metrech narazil na hladkou vápencovou desku se dvěma drobnými měděnými prvky. Objev vyvolal vlnu spekulací o skryté komoře, ale technologie devadesátých let nedokázala jít dál. Gantenbrinkův robot prostě neměl čím překážku překonat.

Pyramid Rover: 12 centimetrů šířky, desítky beden dílů

O devět let později dorazil do Gízy tým National Geographic s novým strojem. Pyramid Rover měl ve stlačeném stavu pouhých 12 centimetrů na šířku, 11 na výšku a 30 na délku. Dvě pásové jednotky se rozpínaly mezi podlahou a stropem šachty jako miniaturní horolezec v komíně. Nesl HD kamery, osvětlení a speciální senzor Impact Echo, který dokázal změřit tloušťku kamenné blokace bez jediného dotyku.

Právě toto měření rozhodlo o dalším postupu. Senzor ukázal tloušťku pouhých 6,35 centimetru, což bylo dost málo na to, aby si tým troufl vyvrtat co nejmenší otvor, aniž by riskoval poškození případného prostoru za deskou. Do Gízy přivezli desítky beden náhradních dílů i frézu. Rover byl průběžně upravován přímo na místě, protože každý centimetr šachty přinášel nové komplikace.

Foto: Pixabay

Co kamera ukázala za deskou

Vláknová kamera pronikla otvorem a odhalila komůrku o hloubce asi 20 centimetrů se stejným profilem jako šachta. Na jejím konci se nacházela druhá vápencová deska, hrubší, neošetřená, bez měděných prvků. Žádný poklad, žádný sarkofág.

Cenné bylo něco jiného. Na podlaze a stěnách komůrky kamera zachytila:

• Podélnou červenou okrovou čáru vedenou souběžně s osou šachty
• Černou značku v místě dotyku s druhou vápencovou deskou
• Tři červené okrové figury po pravé straně, nanesené přibližně pod úhlem 45 stupňů

Nešlo o hieroglyfy ani o dekorativní malbu. Odborná literatura je označuje jako pracovní značky stavitelů, možná měřické indikace, možná řezné linie, možná referenční body pro osazování bloků. Jejich přesný význam nebyl dodnes spolehlivě objasněn. Jisté je jediné: poprvé po čtyřech a půl tisíciletích byly vidět autentické stopy lidských rukou v prostoru, kam se člověk fyzicky nedostane.

Po úspěchu v jižní šachtě Pyramid Rover vystoupal i šachtou severní. Překonal její ostré zalomení a ve vzdálenosti asi 63 metrů od vstupu našel obdobnou blokaci. Symetrie nálezu jen prohloubila otázky.

Od robota k muonům: pyramida stále překvapuje

Pyramid Rover ukázal možnosti i hranice tehdejší technologie: umožnil přímý fyzický průnik do jedné konkrétní šachty. V roce 2011 ho následoval robot Djedi s otočnou kamerou, který pořídil detailnější snímky značek i zadní strany měděných prvků. Ale ani Djedi nedokázal odpovědět na základní otázku: proč šachty vůbec vznikly.

Novou kapitolu otevřela až neinvazivní muonová radiografie projektu ScanPyramids. V roce 2017 odhalila nad Velkou galerií obří dutinu o minimální délce 30 metrů, takzvaný Big Void. O šest let později tým v Nature Communications zpřesnil koridorovou strukturu za severním chevronem u původního vstupu. Muony neukáží pigment na stěně ani stopu štětce, ale dokážou prozářit celé těleso pyramidy a najít hustotní anomálie, o kterých žádný rover neměl tušení.