Prvorepublikové „půlpanenky“ nejsou hračky, i když tak vypadají. Hrátky s psychologií vám dnes mohou vydělat i 15 000 Kč

Pamatujete si na doby, kdy se většina šatů šila ručně doma a rychlá móda neexistovala? V té době byly jehly a špendlíky nepostradatelným pomocníkem každé ženy a pro elegantní budoár měšťanské dámy byl obyčejný polštářek příliš fádní.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Konstrukce panenky-jahelníčku byla velmi promyšlená. Porcelánový trup panenky byl upevněn na pevný podstavec ze dřeva či kartonu a okolo něj se vytvořila sukně pevně vycpaná koňskými žíněmi, ovčí vlnou nebo pilinami. Když dáma zapichovala špendlíky s perleťovými hlavičkami do sukně ze sametu či brokátu, z dálky to vypadalo, jako by sukně byla pošitá drahými kameny. Praktický nástroj se tak proměnil v umělecké dílo.

Kryty na toaletní potřeby jako elegantní maskování

Tehdejší etiketa velela, že věci denní potřeby by neměly ležet na stolku jen tak obnažené. Byly to hrátky s psychologií. Vše mělo vzbuzovat dojem, že dáma je elegantní a upravená vždy sama od sebe. A proto přišly na scénu vynalézavé textilní kryty. Pod širokými sukněmi panenek se ukrývaly dózičky s pudrem, labutěnky, flakonky s parfémy, nebo tehdejší kosmetické kelímky.

Větší verze panenek měly sukně uzpůsobené tak, aby se pod ně dal elegantně vsunout třeba i velký kartáč na vlasy, čímž se zabránilo usazování prachu. Složité účesy navíc vyžadovaly spoustu vlásenek, které se schovávaly do kapsiček všitých přímo do spodničky.

Atmosféra první republiky a ruční práce

V meziválečném Československu byla domácí tvorba těchto doplňků nesmírně populární a dámské časopisy jako Eva nebo Hvězda pravidelně přinášely návody na výrobu. V obchodech si žena koupila pouze samotný porcelánový trup a výběr látky, krajek či korálků byl vizitkou jejího vkusu.

Panenka na toaletním stolku byla první věcí, kterou návštěva v soukromých prostorách uviděla. Dáma skrze ni prezentovala své rafinované estetické cítění a společenské postavení, přičemž se ženy často předháněly, která bude mít panenku zdobnější.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Závratné ceny a vzácné sběratelské kousky

Dnes jsou tyto budoárové varianty panenek nesmírně ceněným sběratelským artiklem, protože se jich kvůli křehkosti porcelánu a náchylnosti starých látek ke zkáze dochovalo mnohem méně než klasických kuchyňských čajových panenek. Sběratelé po celém světě po nich doslova šílí.

Půl panenky mohou dnes stát od 10 000 do 15 000 korun, pokud byly na jejich výrobu použity drahé historické látky a kvalitní porcelán. Cena letí raketově nahoru také v případě, že prokazatelně patřily nějaké známé osobnosti té doby.