Pohřbili ho, aby postavili slavný hrad. Archeologové pod Kostí odhalili masivní systém, o kterém neměl nikdo tušení

Gotický hrad v Českém ráji stojí na základech staršího sídla, o kterém nikdo nevěděl. Tři zděné konstrukce pod nádvořím přepisují jeho nejstarší známou historii.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když se na přelomu let 2019 a 2020 kopalo nové odvodnění a zajišťovaly parkány hradu Kost u Libošovic, nikdo z archeologů nečekal, že lopata narazí na něco víc než běžné základy. Pod úrovní dnešního nádvoří se postupně vynořily obrysy tří masivních staveb: kruhové věže, věžové brány a mohutného bergfritu. Nešlo o nahodilé zdivo ani o zbytky přístavků. Byly to provázané součásti celého hradního jádra, které předcházelo všemu, co dosud odborníci považovali za nejstarší fázi Kosti. Hrad, jehož silueta patří k nejfotografovanějším v Čechách, tak dostal zcela novou první kapitolu.

Tři věže, o kterých se nevědělo

Menší válcová věž měla rekonstruovaný vnější průměr 7,7 metru a vnitřní 3,7 metru, zdivo tedy dosahovalo šířky kolem dvou metrů. Druhá, interpretovaná jako báze bergfritu, byla ještě mohutnější: zdivo přes 3,2 metru umožnilo odborníkům rekonstruovat vnější průměr na 9,9 metru. Třetí konstrukcí je báze věžové brány o přibližné délce strany 7,5 metru. Bergfrit ležel pod základy hradní kaple ve vnitřním nádvoří, menší věž pod parkánovou zdí. Dochovaná koruna zdiva menší věže vystupovala 60 až 80 centimetrů nad skálu, u bergfritu zhruba metr.

Podstatné je, že tyto tři stavby netvoří izolované fragmenty. Vzájemná prostorová vazba (věž, brána, hlavní obranná dominanta) ukazuje na logicky koncipované jádro opevněného sídla. Podle recenzované studie publikované v časopise Archaeologia historica v roce 2024 jde o dosud neznámou první stavební fázi hradu z první poloviny 14. století, spojenou s Benešem z Vartenberka. Archeolog Radek Novák už v prosinci 2019 pro iROZHLAS přiznal, že s takovou strukturou „vůbec nepočítali“.

Kachle jako důkaz každodenního života

Vedle zdiva věží vytáhli archeologové z planýrovacích vrstev tisíce keramických střepů a 140 fragmentů nádobkových kachlů. Na první pohled drobnost. Ve skutečnosti klíčový důkaz. Nádobkové kachle totiž znamenají kamnové těleso, kamnové těleso znamená vytápěný obytný prostor, a vytápěný obytný prostor znamená, že hrad nebyl jen strážní věží na skále, ale rezidenčním sídlem s vyšším komfortem.

Odborná studie věnovaná přímo těmto kachlům, publikovaná v roce 2022 na ResearchGate, je řadí mezi nejstarší doklady užívání kachlů na šlechtických sídlech v severovýchodních Čechách. Nejde tedy o dekorativní kuriozitu, ale o přímý doklad, že Kost byla obyvatelná už za Beneše z Vartenberka, desítky let předtím, než ji jeho příbuzný Petr z Vartenberka radikálně přestavěl do podoby, kterou známe dnes.

Proč o tom nikdo nevěděl 630 let

Odpověď je překvapivě přímočará. Petr z Vartenberka na sklonku 80. let 14. století starší hrad téměř celý snesl. Zbylé relikty překryl rozsáhlými zemními pracemi a na jejich místě vybudoval reprezentativně novou koncepci sídla, tu, která dodnes definuje kosteckou siluetu. Nešlo o náhodné zavalení ani o zapomenutý sklep. Autoři studie mluví o záměrné přestavbě motivované osobní ambicí a sebeprezentací na dvoře Václava IV. Starší Kost prostě neměla v nové vizi místo.

Zajímavý je i posun v interpretaci samotného nálezu. Když se v prosinci 2019 objevily první zprávy, média mluvila o možném posunu založení hradu až do 13. století. Recenzovaná studie z roku 2024 tento odhad zpřesnila a ukotvila nejstarší doloženou fázi do první poloviny 14. století. Rozdíl mezi mediálním nadšením a odborným závěrem není dramatický, ale je důležitý: ukazuje, jak opatrně se s archeologickými daty pracuje, než projdou recenzním řízením.

Co to znamená pro návštěvníky

Hrad Kost prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která v roce 2026 pokračuje opravou Lobkovického paláce. Podle informací kastelána z března 2026 se hrad otevřel jen během velikonočního týdne 3.–6. dubna, poté se znovu zavřel a plný provoz měl být obnoven nejpozději ve druhé polovině května. V přízemí Bílé věže si návštěvníci mohou prohlédnout model hradu a počítačovou animaci jeho stavebního vývoje, samostatná archeologická expozice věnovaná přímo tomuto objevu ale zatím oficiálně oznámena nebyla.

Pro srovnání: na Grabštejně už rozšířená archeologická expozice funguje, na Valdštejně jsou nálezy zapojeny přímo do návštěvnické trasy. Kost má podle nás potenciál nabídnout něco silnějšího než obojí, příběh celého neznámého hradního jádra, ne jednotlivého artefaktu. Zda se toho správci chopí, ukáže čas.

Kost mezi českými hrady: jak velký je to objev

Oficiální žebříček nejvýznamnějších hradních nálezů neexistuje, ale kontext mluví jasně. Karlštejn po nedávné obnově zpřístupnil zasypané gotické suterény a původní schodiště, šlo však o dokumentaci a prezentaci známého areálu, ne o identifikaci celé neznámé stavební fáze. Na Lokti archeologický výzkum v roce 2026 zpřesnil dobu založení, což je typologicky nejbližší paralela. Kost je ale výjimečná rozsahem: nejde o jeden objekt ani o korekci datace o pár desetiletí, ale o trojici vzájemně provázaných konstrukcí, které přepisují samotný počátek jednoho z nejikoničtějších českých hradů.

Autoři studie sami přiznávají, že objev vyvolává řadu otázek, na které zatím nelze dát jednoznačnou odpověď. Pod kosteckým nádvořím možná zůstává víc, než stačily odkrýt výkopy pro odvodnění. Dnešní známá Kost každopádně stojí na téměř smazaném předchůdci, a to je tajemství, které žádná turistická legenda o bílé paní nepřebije.