Stovky miliard korun kousek od Prahy! Na Slapech leží největší poklad střední Evropy, na který nikdo v Česku nesmí sáhnout

Pod kopcem ve Středním Povltaví spí zlato za 290 až 390 miliard korun. Stát ho chrání přísněji než lecjaký přírodní park.

Foto: Rob Lavinsky - licence CC BY-SA 3.0

Veselý vrch nad osadou Mokrsko nevypadá jako místo, kde by se skrývalo jedno z největších zlatých ložisek v Evropě. Žádná těžní věž, žádný plot s ostnatým drátem, žádný průmyslový areál. Jen les, naučná stezka a kousek dál hladina Slapské přehrady, kam se v létě sjíždějí tisíce Pražáků. Přesto je pod tímhle kopcem podle státních bilancí nejméně 98 tun zlata, a při dnešní ceně kovu to představuje částku, za kterou by se dal postavit nový pražský okruh. Dvakrát.

Kolik přesně tu leží a co to dnes stojí

Čísla pocházejí z oficiální surovinové politiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Ložisko Mokrsko-západ, prozkoumané do hloubky zhruba 200 metrů, obsahuje odhadovaných 98 tun zlata při průměrné kovnatosti 1,9 gramu na tunu horniny. Když se připočte širší území (Mokrsko-východ a navazující zóna Prostřední Lhota-Čelina), potenciál stoupá ke 130 tunám.

Přepočet do korun je při dnešních cenách působivý. Při spotové ceně zlata 4 455 dolarů za trojskou unci a kurzu kolem 20,8 Kč za dolar vychází hodnota 98 tun na přibližně 292 miliard korun. U varianty 130 tun je to zhruba 388 miliard. Nižší stovky miliard, ale pořád víc než roční rozpočet většiny českých ministerstev.

Jenže 1,9 gramu na tunu znamená, že na každých 98 tun zlata musíte vytěžit a zpracovat přes 51 milionů tun horniny. Zlato tu není v bohatých žilách jako kdysi v Jílovém. Je jemnozrnné, rovnoměrně rozptýlené v žilníkovém systému. Ekonomiku takového ložiska dělá objem, a objem dělá obrovský lom.

Trojitý zámek: zákon, ministerstvo, obec

Představa, že existuje jeden razítkem opatřený zákaz těžby, je zjednodušení. Ve skutečnosti Mokrsko drží trojitá pojistka.

• Zákon. Novela horního zákona č. 366/2000 Sb. zavedla v Česku absolutní zákaz kyanidového loužení při úpravě kovonosných nerostů. Kyanidové loužení je přitom standardní a dosud prakticky nenahraditelná technologie pro zpracování jemnozrnného zlata tohoto typu.
• Ministerstvo životního prostředí. V roce 2013 MŽP zamítlo žádost o stanovení průzkumného území Mokrsko. V rozhodnutí výslovně uvedlo, že veřejný zájem na ochraně vody, přírody a rekreačního území převažuje nad ekonomickým přínosem těžby. Vltava je tu vodárensky využívaný tok a záložní zdroj pitné vody pro Prahu.
• Územní plán. Aktuální návrh územního plánu obce Chotilsko z roku 2025 vylučuje stavby pro těžbu nerostů v nezastavěném území. Důvodem je veřejný zájem a možná vazba na lokality Natura 2000. Nejde o relikt devadesátkových sporů, je to živý dokument.

Každá z těchto bariér by sama o sobě stačila projekt zablokovat. Dohromady tvoří zeď, kterou žádná cena zlata neprorazí bez zásadní změny zákonů, technologií i politické vůle.

Proč je voda důležitější než zlato

MŽP ve svém rozhodnutí nešetřilo ostrými formulacemi. Otevření ložiska by podle úřadu znamenalo „drastický zásah“ do přírodně i sociálně hodnotného území. A nejde jen o krajinu pro chataře. Geochemické studie ukazují, že horniny na Mokrsku jsou přirozeně doprovázeny arzenopyritem, minerálem obsahujícím arzen. V podzemních vodách lokality byly naměřeny koncentrace rozpuštěného arsenu přesahující místy 1 000 mikrogramů na litr. Samotné ložisko pod zemí nikomu neškodí. Masivní těžba a chemické zpracování desítek milionů tun rudy by ale vytvořily odkaliště a další tlak na vodní režim nad přehradou, která zásobuje vodou statisíce lidí.

Česko patří v tomto ohledu k přísnějším evropským zemím. Zatímco jinde na kontinentu se kyanidové loužení řeší limity a povolováním případ od případu, český zákon ho zakazuje plošně. Pro srovnání: finský důl Kittilä provozovaný společností Agnico Eagle, jeden z největších aktivních zlatých dolů v Evropě, disponuje zásobami kolem 103 tun zlata při kovnatosti 4,17 g/t, tedy více než dvojnásobné oproti Mokrsku. I tak jde o srovnatelnou váhovou kategorii. Mokrsko by evropsky obstálo velikostí, ne však podmínkami pro těžbu.

Co se s ložiskem děje dnes

Průzkumné štoly vybudované v osmdesátých letech nezůstaly ležet ladem. Podzemní dílo Josef, pojmenované po jedné z průzkumných štol, dnes slouží jako podzemní laboratoř a výukové pracoviště. Zkoumá se tu ukládání, podzemní hydrologie, geotechnika. Místo, které mělo být dolem, se proměnilo ve vědeckou infrastrukturu.

A debata? Ta se vrací pokaždé, když cena zlata vyskočí. Surovinová politika státu sama přiznává, že vysoké ceny „stírají“ hranice mezi bilančními a nebilančními zásobami. Dnešní spot přes 4 450 dolarů za unci ten efekt zesiluje. Jenže ani rekordní cena kovu nezmění fakt, že pod Veselým vrchem leží zároveň voda, příroda a rekreační krajina, kterým stát přiznal vyšší hodnotu.

Zlato pod Mokrskem nikam nezmizí. Právě to je pointa institutu chráněného ložiskového území; nejde o promarnění příležitosti, jen o odklad. Otázka zní, jestli někdy přijde doba, která bude ochotná zaplatit společenskou cenu za jeho vytěžení. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že ne.