Zasekla se v ní turistka, teď ji chtějí úplně zavřít! Nejužší uličku v Praze drsně likvidují sousedské spory

Průchod široký necelých 70 centimetrů, vlastní pěší semafor a fronty turistů, které blokují okolní domy. Radnice Prahy 1 poprvé veřejně připustila, že slavná soutěska u Čertovky by mohla být úplně uzavřena.

Foto: Public Domain

V úterý 27. května 2025 zasedala rada městské části Praha 1 ke své 19. schůzi. Dva dny před startem hlavní turistické sezony se na stole ocitl spor, který se na Malé Straně vaří už roky, ale teprve letos přetekl: obyvatelé domů kolem nejužšího průchodu v Praze versus provozovatel restaurace Čertovka Ivan Šimonovský. Radní Vojtěch Ryvola pro Novinky popsal situaci jako sousedský konflikt, který vyvolala proměna „průrvy mezi domy“ v masovou turistickou atrakci. A dodal, že pokud se řešení nenajde, přichází v úvahu i úplné uzavření.

Sedmdesát centimetrů a semafor pro chodce

Místo, o kterém je řeč, není ulice v klasickém smyslu. Podle odborníků z Národního památkového ústavu jde spíš o soutěsku, poslední zachovanou požární uličku na Malé Straně, která se klikatí mezi kamennými zdmi dolů ke Čertovce, rameni Vltavy. V nejužším bodě měří necelých 70 centimetrů. Schody, šero, vlhké stěny. Aby se lidé v tak stísněném prostoru nepotkávali proti sobě, instaloval provozovatel restaurace pěší semafor: nahoře i dole svítí signál, ve spodní části funguje tlačítko, které pustí chodce jedním směrem a protisměru rozsvítí červenou.

Roky to fungovalo jako kuriozita, kterou si turisté fotili a sdíleli na sociálních sítích. Jenže právě ta sdílená popularita se stala problémem. Už v roce 2017 zachytila Praha TV fronty návštěvníků na chodníku nad soutěskou. Provozovatel restaurace později mluvil o situacích, kdy se v průchodu a jeho okolí tísnilo i padesát lidí najednou.

Kdo s kým a o co bojuje

Konflikt má dvě jasné strany a jednoho arbitra. Na jedné stojí rezidenti přilehlých domů. Stěžují si na hluk, blokování vstupu do svých bytů a na to, že z rezidenční adresy se stala kulisa pro selfie. Na druhé straně je Šimonovský, majitel Čertovky, pro nějž je průchod přístupovou cestou k restauraci a její zahrádce u vody. Před letošní sezonou se pokusil situaci řešit sám: zrušil obousměrný režim se semaforem a zavedl jednosměrku. Turisty začal pouštět ven nově otevřenou brankou přes dosud uzavřené prostory, aby se v soutěsce nepotkávali.

Právě tato změna ale spor eskalovala. Rezidenti namítli, že provozovatel nemá právo měnit režim veřejně přístupného průchodu. Radnice se ocitla v roli arbitra a Ryvola veřejně přiznal, že jednou z variant na stole je úplné uzavření. Důležitý detail: ve zveřejněném anonymizovaném zápisu z jednání rady se konkrétní bod o uličce dohledat nepodařilo. Uzavření je tedy zatím veřejně diskutovaná možnost, nikoli potvrzené usnesení.

Mikroskopický model velkého problému

Soutěska u Čertovky je v jistém smyslu celá Praha 1 zmenšená do sedmdesáti centimetrů. Městská část sama ve svém oficiálním stanovisku k regulaci turismu mluví o „výrazné turistické zátěži“ a jejích dopadech na kvalitu života rezidentů. Pražská strategie příjezdového cestovního ruchu na roky 2024–2027 počítá s plánem řešení krátkodobých pronájmů, vyšším pobytovým poplatkem i s rozprostíráním návštěvníků mimo historické jádro. A Praha 1 už reguluje i jinde: letos instalovala první značky zákazu vjezdu elektrokoloběžek v Nerudově ulici a na Újezdě.

Nadměrný turismus přitom není výhradně pražský fenomén. Odborné studie mapují přetížení i v Českém Krumlově, Kutné Hoře, na Pravčické bráně nebo na Sněžce. Rozdíl je v měřítku dopadu: na Karlově mostě znamená přetížení zpomalený proud lidí, v soutěsce široké 70 centimetrů znamená okamžitou neprůchodnost a přímý střet s bydlením za zdí.

Ryvola naznačil, že řešení by mělo přijít spíš systémově, úpravou pronájmů přes Airbnb a ovlivněním skladby turistů, kteří do Prahy jezdí. Konkrétní mechanismus ale nepředstavil. Je to zatím politický směr, ne hotový plán.

Co ukazuje další vývoj

Terénní reportáž Blesku z dubna 2026 zachytila soutěsku v jednosměrném režimu s informačními cedulemi. Šimonovský tvrdil, že se místo zklidnilo a lidé se tam „neštosují“. K úplnému uzavření nedošlo. Zároveň ale Praha v prvním čtvrtletí 2026 přivítala přes 1,66 milionu návštěvníků; návštěvnost mírně rostla i navzdory geopolitické nejistotě. Tlak na přetížená místa centra neklesal.

Podle nás je jednosměrka provizorní náplast, která funguje, dokud fronty nepřerostou kapacitu i jednoho směru. Pokud letní špička 2025 nebo 2026 přinese nový nápor, debata o uzavření se vrátí. A tentokrát už bude mít precedent v tom, že ji radnice jednou veřejně připustila.

Sedmdesát centimetrů mezi kamennými zdmi. Tolik stačí, aby se celá debata o budoucnosti pražského centra, kdo tu má právo být, kdo tu má právo bydlet a kdo o tom rozhoduje, zúžila do jednoho průchodu se semaforem.