Na dovolené v Tunisku jsme zažili šok. Zamčené dveře v pokoji se daly snadno otevřít zvenčí, personál nás chtěl okrást

Čtenář Honza se podělil o zkušenost z tuniského hotelu, kde zamčené dveře pokoje v noci neznámá ruka otevřela zvenčí, a to nebyl jediný problém.

Foto: Pixnio

Bylo to někdy kolem roku 2017. Honza vyrazil do Tuniska se svým tehdy čtrnáctiletým synovcem. Klasická letní dovolená, all inclusive, slunce a moře. Jenže místo odpočinku přišla série nepříjemností, které gradovaly až do nočního probuzení s pocitem, že v pokoji stojí někdo cizí. Příběh, který nám Honza popsal, není jen anekdota z dovolené, je to varování, které má praktickou hodnotu i pro každého, kdo do Tuniska míří letos.

Opakované pokusy o ošizení při každém placení

První signály přišly hned na začátku pobytu. Při placení v hotelu i při směně eur na tuniské dináry se opakoval stejný scénář: vrácená částka nesouhlasila. Pokaždé v neprospěch turisty.

„Při placení mi vraceli méně, při směně chtěli dát chybný kurz,“ popisuje Honza. Když na nesrovnalost upozornil, čekal alespoň zdvořilou omluvu. Místo toho se setkal s otevřeným vztekem. Personál neskrýval agresi a choval se, jako by chybu udělal turista tím, že si všiml.

Nejde přitom o ojedinělý jev. MZV ČR ve svých doporučeních pro Tunisko uvádí zvýšený počet krádeží, zneužití platebních karet a výskyt padělaných bankovek. Britské FCDO doplňuje, že mezi nejčastější trestnou činnost vůči turistům patří takzvané confidence tricks, tedy podvody založené na nepozornosti oběti.

Noc před odletem: někdo stál u postele

Nejhorší přišlo poslední noc. Honza se probudil s intenzivním pocitem, že v pokoji je někdo další. Než úplně procitl, zaslechl pohyb dveří. Vstal, šel ke vchodu, a dveře byly otevřené.

Přitom je předtím zevnitř mechanicky zamkl.

Následoval test, který odhalil zásadní problém: dveře šly otevřít zvenčí i přes vnitřní zamčení. Bezpečnostní řetízek na nich nebyl. V pokoji přitom spal i čtrnáctiletý synovec.

„Naštěstí jsme ráno odlétali domů,“ říká Honza. „Jinak by mě čekaly jen bezesné noci.“

Bez názvu hotelu a typu zámku nelze s jistotou říct, zda šlo o cílený pokus o vniknutí, nebo o technickou závadu. Ale jedno je nesporné: zabezpečení pokoje selhalo ve své základní funkci. A to je problém bez ohledu na příčinu.

Hvězdičky v Tunisku neznamenají totéž co v Evropě

Důležitý kontext nabízí souhrnná teritoriální informace českého zastupitelského úřadu v Tunisu: hvězdičkové označení hotelů v Tunisku zpravidla neodpovídá evropskému standardu hodnocení. Čtyřhvězdičkový hotel v Tunisku může mít úroveň, kterou by český turista čekal od trojky v Řecku nebo Chorvatsku.

Tunisko přitom není okrajová destinace. Země disponuje 696 turistickými ubytovacími zařízeními s kapacitou 230 tisíc lůžek a Českou republiku řadí mezi své hlavní zdrojové trhy. Modernizační program PMNH má hotelový fond posouvat výš, ale tempo změn je nerovnoměrné.

Pro srovnání: u Turecka americký State Department uvádí, že turistický sektor je obecně regulovaný a bezpečnostní kontroly jsou pravidelně vynucované. U Egypta britské zdroje zmiňují i případy incidentů spojených přímo s hotelovými pracovníky. Problém tedy není výlučně tuniský, ale v Tunisku je třeba počítat s tím, že standard může být nižší, než hvězdičky slibují.

Co udělat hned po check-inu: test, který zabere minutu

Nejsilnější poučení z Honzova příběhu je prosté: jeden krátký test dveří po příchodu do pokoje může odhalit zásadní bezpečnostní problém dřív, než se projeví ve tři ráno.

Americký State Department ve svém checklistu bezpečnosti ubytování doporučuje po check-inu:

• Zavřít dveře, zamknout všemi dostupnými mechanismy a fyzicky ověřit tlakem i tahem, zda drží.
• Zkontrolovat funkčnost oken a balkonových dveří.
• Ověřit, že telefon v pokoji funguje a spojí vás s recepcí.
• Ideálně provést test i z chodby, požádat spolucestujícího, aby zevnitř zamkl, a zkusit otevřít.

Pokud cokoli nefunguje, žádat okamžitou nápravu nebo výměnu pokoje. A pokud hotel odmítá reagovat, kontaktovat delegáta cestovní kanceláře.

Kam volat, když se něco stane

Pro případ vážnějšího incidentu v Tunisku platí tento postup:

1. Delegát CK – první kontakt u organizovaného zájezdu.
2. Místní policie – číslo 197 (národní policie), 193 (národní garda).
3. Velvyslanectví ČR v Tunisu – pro konzulární pomoc.
4. Konzulární operační centrum MZV ČR – nonstop linka +420 222 420 222.

MZV výslovně uvádí, že u organizované turistiky má pomoc nejprve běžet přes cestovní kancelář a její partnery. Ambasáda řeší až situace, kde CK nestačí nebo neexistuje.

K hotovosti ještě praktická poznámka: tuniské dináry je zakázáno vyvážet ze země. Směňovat se vyplatí postupně podle potřeby a stvrzenky o směně schovávat, bez nich může být zpětná výměna zbylých dinárů na letišti problém.

Honzův příběh je osm let starý. Tunisko se od té doby mění, hotely se modernizují, turistika roste. Ale základní pravidlo zůstává stejné: důvěřuj, ale po check-inu ověřuj. Ta minuta u dveří může být rozdíl mezi klidnou nocí a bezesnou.