Bestie v uniformě SS: Amon Göth vraždil celé rodiny kvůli překlepu. Jeho konec byl až příliš milosrdný

Koncentrační tábor Plaszow se pod jeho vedením proměnil v místo absolutního teroru. Vězni zde žili v neustálém strachu o život.

Foto: Unknown Author, Free licence, Wikimedia commons

Rakouský důstojník SS, který od roku 1943 velel koncentračnímu táboru Plaszow u Krakova, se totiž stal bez nadsázky nechvalně známým symbolem naprosté krutosti. Vězňům naháněl hrůzu nejen jako velitel, ale hlavně jako sadista, který si násilí doslova užíval.

Místo, kde se z lidskosti rychle stala slabost

Koncentrační tábor Plaszow původně vznikl jako pracovní tábor (koneckonců jako řada jiných podobných zařízení v té době), ale pod Göthovým velením se proměnil v továrnu na teror. Každý den tedy mohl být pro vězně poslední (a to aniž by cokoli udělali špatně) – a často to tak opravdu bylo. Rozkazy, výstřely, rány holí. Bez varování, bez důvodu. Jen tak.

Göth si totiž nadmíru liboval v osobním „řešení problémů“ – což v překladu znamenalo, že sám střílel vězně, a to klidně i z balkonu své vily (šlo o ty, které si předtím z tábora vytáhl třeba kvůli práci na zahradě). Měl to prostě jako kratochvíli – alespoň tak to lidem v jeho okolí připadalo. Někdo střílí ve volných chvílích zajíce a někdo zase vězně. Díky tomu se stal postrachem celého tábora – a vysloužil si děsivou přezdívku: „Řezník z Plaszowa“.

Sadismus jako běžná součást dne

V Plaszowě neexistovala spravedlnost. Jen hrůza a bezmoc. Göth měl totiž ve zvyku nechat popravit celé rodiny jen proto, že někdo udělal chybu – třeba při opisování textu. Smrt byla jeho nástroj – nejen ke kontrole, ale i k pobavení. Prostě si našel všechny příbuzné toho, kdo se provinil, a nechal je zastřelit taky. Říkal, že nechce mít v táboře nespokojené lidi – a jak jinak se jich efektivně zbavit než právě takhle. Nikdo se na nic neptal, tak co by se s tím žinýroval. Něco takového bylo neuvěřitelné i na tehdejší poměry – vraždit příbuzné jen tak si přece jen dovolil málokdo.

Foto: Unknown Author, Free licence, Wikimedia commons

Nešlo ovšem jen o vraždy střelnou zbraní. Göth měl psy, které štval na vězně – a sám se u toho bavil. Klidně je pustil na spící lidi. Hrůza v Plaszowě zkrátka a dobře nemizela ani v noci. Byla všudypřítomná – a přesně to Göth chtěl. Vyděšení lidé se totiž mnohem lépe ovládají.
Zemřel rychleji a bezbolestněji než většina jeho obětí

Po válce Götha dopadly americké jednotky. Následně byl vydán do Polska, kde proběhl soud (trochu symbolicky přímo v Krakově). Tam čelil obvinění z hromadného vraždění a nelidského zacházení s vězni – a nikoho tedy asi nepřekvapí, že v roce 1946 byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Zní to trochu nespravedlivě, ale před smrtí vlastně moc netrpěl – to se o řadě jeho obětí říct prostě nedalo. Ono známé přísloví „oko za oko“ tak tedy bylo v jeho případě naplněno bohužel jen částečně.