12 kostí změnilo historii: Pravěký plod prozradil tajemství zániku neandrtálců

Jeden nenápadný nález změnil pohled na historii lidstva. Vědci díky němu zjistili, že neandertálci prošli genetickou krizí, která mohla rozhodnout o jejich osudu.

Foto: Jaroslav A. Polák / Creative Commons / CC0 1.0

Představte si, že v zaprášené muzejní krabici leží něco, co má cenu zlata, ale vy o tom desítky let nemáte ani páru. A přesně to se podle zjištění redakce VědaŽivě stalo v Německu. Mezi hromadou kostí, které archeologové vyhrabali koncem šedesátých let v jeskyni Sesselfelsgrotte, se totiž krčilo dvanáct na první pohled docela nenápadných úlomků. Byly tak mrňavé, že byste je skoro přehlédli. Až moderní věda ukázala, že tyhle kousky stehenních kostí a žeber patřily neandertálskému špuntovi, který se nikdy ani nestihl nadechnout.

Genetické úzké hrdlo aneb když jde o kejhák

A proč je to tak důležité? Tohle nenarozené děcko, staré nějakých 55 000 let, nám teď ale vyklopilo tajemství, ze kterého běhá mráz po zádech. Ukázalo nám totiž, že neandertálci to měli nahnuté mnohem dřív, než do Evropy vtrhli naši předkové.

Ale nepředbíhejme. Pro začátek poznamenejme, že vědci pod vedením Alvise Barbieriho si s těmi kostičkami pořádně vyhráli. Ono přece jen vytáhnout DNA z něčeho tak starého a křehkého je doslova mravenčí práce, zvlášť když plod nemá zuby, kde se genetický kód drží nejlépe. Přesto se jim povedlo izolovat mitochondriální DNA. A právě díky ní zjistili fascinující věc. Tenhle malý neandertálec nepatřil k té partě, která to tu definitivně zabalila před 40 000 lety. Patřil k mnohem starší rodové linii.

Díky tomuhle nálezu badatelé vypočítali, že neandertálci prošli drsným kolapsem, kterému se říká genetické úzké hrdlo, už před 65 000 lety. Příčiny byly vcelku jasné. Tehdy se totiž do Evropy opřela opravdu pořádná zima. Ledovce se sunuly na jih a neandertálce doslova zahnaly do kouta, konkrétně do jihozápadní Francie. A tam, v jakémsi přírodním krytu, který jsme dodnes nenašli, jich přežila jen hrstka. Doslova.

A když pak ledy povolily a oni se zase začali roztahovat po kontinentu, byli už všichni geneticky skoro stejní jako přes kopírák. A jak víme, když chybí rozmanitost, stačí jedna pořádná rána a celá populace to má spočítané.

Život v mrazu a osudové křížení

Nová studie nám také potvrzuje, že neandertálci nebyli žádní hloupí hromotlukové. Už před 400 000 lety si uměli rozdělat oheň a v dobách největší krize se dokázali semknout. Jenže ten demografický stres, který zažívali, je oslabil natolik, že když přišla další vlna klimatických změn a konkurence v podobě Homo sapiens, už to prostě neustáli.