Nejtajnější místo Moskvy: Stalin svůj bunkr 42 nikdy nevyužil, dnes je z něj muzeum

Během Stalinovy vlády v Rusku často docházelo k tajným velestavbám a „Bunker-42“ je skvělým příkladem. Podzemní komplex se nachází pětašedesát metrů pod povrchem Moskvy a sloužit měl především armádě během studené války. Nikdo však tehdy nevěděl, kde se skutečně nachází, a to i přesto, že v něm pracovalo bezmála 3 000 lidí. 

Tajný bunkr, o kterém nikdo nevěděl 

Realizace tajného podzemního bunkru u Taganky začala již v roce 1951, kdy tak rozkázal sám Josif Vissarionovič Stalin. Ten dovnitř nicméně nikdy nevkročil, protože ho ještě před otevřením komplexu dohnala smrt. Pohybovali se tam však vojenští stratégové, ale také písařky, kuchaři nebo telegrafisté, které tam převážely tajné nákladní automobily.

Stalin se pokoušel zkřížit své vojáky s opicemi. Projekt řídil Ivanov, přezdívaný Rudý Frankenstein

Celý projekt i jeho umístění totiž muselo zůstat absolutně tajné a nikdo z pracujících o něm nesměl promluvit. To vydrželo až do roku 1995, kdy se o něm společnost konečně dozvěděla. Posléze ho Ruský stát prodal soukromému investorovi, který dodnes zůstává neznámý. Zvídaví turisté tam nicméně mohou zavítat, aby se pokochali obrovským komplexem a dozvěděli se o něm více. Již u vstupu vás budou vítat rudé hvězdy a průvodci ve vojenských uniformách. 

Posádka tam mohla zůstat 90 dnů 

Samotný bunkr se poté nachází šestnáct pater pod zemí a jakmile do něj vkročíte, narazíte na portrét Stalina. Pak už si můžete procházet tři hlavní sály a zhruba šest set metrů tunelových chodeb. Ty pomáhaly dolovat stejné firmy, které v padesátých letech minulého století stavěly moskevské metro. Některé části bunkru dokonce pomáhaly realizovat pomocí svých materiálů, aby se ušetřilo. To však neplatilo pro obvodové stěny.

Jak Stalin používal teror, aby si zajistil svou moc aneb Udržování národa v nepřetržitém strachu

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ty obepínají mohutné ocelové pláty tlusté osm centimetrů, za nimiž se nachází obrovská masa betonu. Díky tomu mohlo být obyvatelům bunkru jedno, co se děje nad povrchem, i kdyby to měla být jaderná válka. Stalin nařídil postavit komplex tak, aby tam vydržela posádka devadesát dní bez nutnosti jít ven. Celý prostor je velký více než sedm tisíc metrů kubických a tvoří ho tři sály, několik menších pracoven a plno chodeb.