Jak Stalin používal teror, aby si zajistil svou moc aneb Udržování národa v nepřetržitém strachu

Sovětský vůdce Stalin vydal rozkaz k mnoha čistkám a věznění řady osob. Tímto způsobem likvidoval své největší politické rivaly.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V otázce stalinského teroru zůstává stále nezodpovězených mnoho otázek. Dne 1. prosince 1934 vstoupil bývalý člen Sovětské komunistické strany Leonid Nikolaev do budovy vedení strany v Leningradu. Poté, co dorazil do třetího patra, zastřelil místního šéfa strany Sergeje Kirova, který byl zrovna mimo svou kancelář. Kirov byl zavražděn náhle uprostřed odpoledne a Nikolaev byl neprodleně zatčen, zatímco v tisku vznikl zmatek a panika.

Nástroje, jak se udržet u moci

NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí) okamžitě zahájil pátrání po dalších podezřelých osobách. Před samotnou střelbou byl Nikolaev stával více pobouřen jednáním strany, kterou obviňoval z nezaměstnanosti a zhoršujících se okolností. Krom toho byl stále více přesvědčen o tom, že jeho žena má s Kirovem poměr. Bez ohledu na jeho motivy byla ovšem tato vražda spouštěcí událostí Velkého stalinského teroru.

Před tímto dnem nebyl Nikolaev nijak významnou osobou, jeho čin ale spustil proces, který ovlivnil stovky tisíc obyvatel žijících ve 30. letech pod Stalinovým režimem. Velká čistka nebo Velký teror označuje několik kampaní politické represe a perzekuce v rámci Sovětského svazu. Stalin ji spustil v zájmu odstranění zbývající opozice a získání neomezené moci. Zahrnovala většinu společnosti, samotnou Stranu, úřednictvo, důstojníky i inteligenci.

Pod vedením sboru NKVD

Zahájil ji šéf NKVD Genrich Jagoda a během vrcholu v letech 1936–1938 ji řídil Nikolaj Ježov. Oběti byly vězněny a popravovány bez soudů, jen na základě rozhodnutí „trojek“ složených z důstojníků NKVD. Došlo-li k soudům, byly zinscenované a předem rozhodnuté s vynuceným doznáním. Nejčastějším obviněním byly sabotáže, špionáž a protisovětská agitace. Jen v letech 1937 a 1938 zatkla NKVD přes 1,5 milionu osob.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V tomto období bylo v Sovětském svazu popraveno také 1 300 Čechů a Čechoslováků, hlavně na Ukrajině. Například jen během 28. září 1938 bylo popraveno 77 Čechů v ukrajinském Žitomíru, dle oficiální zprávy kvůli špionážním kontaktům s českým Sokolem. Byli zatýkáni spisovatelé, tvůrci sovětského raketového programu, jazykovědci, diplomaté, čeští letci, bolševičtí revolucionáři, vojenští velitelé a maršálové.

Které další politické procesy podobného typu vás napadají?

Zdroj: TheScientist

Diskuze Vstoupit do diskuze
58 lidí právě čte
Zobrazit další články