Polská vojska měla během druhé světové války nevídanou posilu v týmu. Stal se jí medvěd Wojtek, který nejenže nosil munici, ale pil také pivo.
Medvědi byli pro svou neuvěřitelnou sílu a schopnost přežít v krutých podmínkách ceněni všemi kulturami a takřka po celém světě. Respektovali je jak Keltové, tak i Vikingové, přičemž během 2. světové války toto zvíře dokonce adoptovali i polští vojáci. Ti ho následně vychovali a udělali z něj člena 22. zásobovací roty dělostřelectva 2. polského armádního sboru. Kromě toho, že jim nosil munici, také rád popil pivo a jezdil v dodávce.
Medvěd, který se stal symbolem vojenské roty
Divoké zvíře dostalo posléze od generála jméno Wojtek a přesně před 80 lety pomohlo porazit nacistická vojska v bitvě o Monte Cassino. Tu zahájily spojenecké armády dne 11. května 1944, a právě ochočený medvěd během ní pomáhal zásobovat vojáky municí uloženou v objemných a těžkých bednách. Polské jednotky nakonec vyhrály a pro 22. zásobovací rotu dělostřelectva 2. polského armádního sboru začal být od té doby Wojtek symbolem.
To je koneckonců také důvod, proč útvar začal používat vlaječky právě s obrázkem medvěda svírajícího ve svých tlapách dělostřelecký granát. Ačkoli by se mohlo zdát, že Wojtek musel prožívat každodenní válečné útrapy a hrůzy, měl se u polských vojáků velmi dobře. Muži mu totiž dopřávali ze svých zásob řadu dobrot, včetně sladkého ovoce, sirupů nebo také medu. Někdy dle webu Eurozpravy dostal za odměnu i pivo, na kterém si obzvláště pochutnával.
Nakonec skončil v zoologické zahradě
Je známo, že Wojtek doprovázel vojáky na každém kroku a v noci s nimi spal ve stanu. Velice si také užíval cestování v armádních nákladních vozech, zejména jako spolujezdec. S koncem druhé světové války se musela jeho rota přemístit do skotského Glasgow, kde si slavného maskota všichni oblíbili. Dokonce tam měl neustálý přísun piva, na kterém si, jak bylo známo, velmi rád pochutnal. Jenže brzy se s ním museli vojáci rozloučit.
To vše kvůli rozhodnutí z vyšších úřadů, které nařídili, aby byl umístěn do ZOO v Edinburghu. Tam si Wojtek našel nový domov během listopadu v roce 1947 a zůstal tam až do konce svého života (2. prosince 1963). Jeho kamarádi z roty se na něj nicméně často chodili dívat a v mnoha případech ani neváhali přelézt plot, aby se s ním mohli pomazlit.