Nechutná hygienická pomůcka gladiátorů: Strigil sloužil k odškrabávání špíny a staré kůže z těla

Zvrácená hygiena gladiátorů. Na první pohled obyčejný nástroj strigil sloužil k nechutné praktice, ze které se historikům zvedá kufr. Vše ale mělo své opodstatnění.

Zdroj fotografie: VIATOR IMPERI from HISPANIA / Creative Commons / CC BY-SA

Starověcí Římané byli v mnoha ohledech vyspělou civilizací. Římská města jsou známá svou propracovanou sítí kanalizace a dalšími vychytávkami, které v ulicích Říma udržovaly čistotu. Čistota a hygiena obecně byla pro Římany velmi důležitá. Příslušníci všech společenských vrstev měli přístup do veřejných lázní, kam se chodili očistit téměř denně. Kromě vody však používali také různé vonné oleje a speciální škrabku zvanou strigil, kterou ze svého těla před vstupem do lázní seškrábali veškerou špínu.

Strigil byl velmi oblíbený

Strigil si můžete představit jako zahnutou škrabku, která se většinou vyráběla ze dřeva, rákosu, bronzu nebo železa. Majetnější lidé si potrpěli na umělecky tvarované a zdobené strigily vyrobené ze slonoviny. Tělesná očista představovala rituál, který každý Říman bral poměrně vážně. Ať už v soukromých nebo veřejných lázních – před vstupem do vody si lidé nejprve potřeli těla olivovým olejem, který na sebe nabalil veškerý pot, špínu a prach. Poté použili strigil, kterým olejový nános seškrábali. Teprve potom mohli vstoupit do příjemné vodní lázně.

Gladiátorské afrodiziakum

Této očisty se pravidelně účastnili také otroci nebo gladiátoři. Pro každého gladiátora, který zrovna přežil svůj boj, byla návštěva lázní zaslouženou odměnou. Z jejich návštěvy však těžilo celé město. Starověcí Římané věřili, že má pot a prach z gladiátorova těla léčivé účinky. Když gladiátor použil strigil a seškrábal si z těla nános nečistoty s olivovým olejem, příslušný otrok tuto hmotu posbíral do speciální nádoby. Z potu gladiátorů se poté vyráběly léčivé masti a zámožným ženám byl dokonce prodáván jako účinné afrodiziakum. Zda to skutečně fungovalo, není známo.

Používá se dodnes

Strigil se v moderní obdobě používá dodnes. Vychází z něj lufy, tělové kartáče a plastové škrabky, kterými si z těla odstraňujeme starou kůži, například po pobytu v sauně. Opět se tím potvrzuje, že už starověcí Římané měli poměrně rozsáhlé povědomí o tom, co lidskému tělu prospívá, i když ještě neznali pojmy jako pH pokožky a jak ho udržet v rovnováze. Nutno však podotknout, že ne všechny hygienické praktiky byly na tak vysoké úrovni. Na veřejných latrínách například používali k utírání intimních partií všichni jednu společnou houbičku, ale o tom zase jindy.