Šel do Krkonoš, pak z ničeho nic zmizel: Dodnes není jisté, kam Jozef zmizel

Na vrcholu Sněžky stojí pamětní deska připomínající záhadné zmizení Jozefa Odrowaz-Pieniazeka v roce 1828, což představuje jeden z nejstarších záznamů o zmizení v Krkonoších.

Zdroj fotografie: Praguegirl15 / Creative Commons / CC BY-SA

Na vrcholu Sněžky se nachází pamětní deska věnovaná tajemnému zmizení mladého muže, Jozefa Odrowaz-Pieniazeka, v roce 1828. Tato záhadná událost se stala jedním z nejstarších záznamů o zmizení v Krkonoších, a stále přitahuje pozornost. Deska s nápisem v polštině a němčině byla umístěna na hranicích tehdejšího Pruska, kde se nachází hora Sněžka.

Záhadné zmizení

Jozef, varšavský student a potomek polského šlechtického rodu, podnikl výstup na Sněžku a rozhodl se zde přenocovat v kapli sv. Vavřince. Kaple, která byla v letech 1814-1850 využívána jako nouzové útočiště, poskytla mladému muži nocleh. Ráno se vydal na pokračování túry směrem k dnešní Luční boudě, ale nikdy nedosáhl svého plánovaného cíle. Rodina po něm pátrala bezúspěšně, a případ byl nakonec uzavřen s teorií, že Jozef se pravděpodobně utopil v rašeliništi na trase mezi Sněžkou a Luční boudou.

Zdroj fotografie: Depositephotos

Je vysvětlení pravděpodobné?

Otázka, zda byla krkonošská rašeliniště v 19. století nebezpečná, je relevantní. Kníže Boleslav Křivoústý již ve 12. století vyjádřil obavy z těchto bažin, když vedl svou armádu přes krkonošské hřebeny. Záznamy o „krkonošských bažinách“ se objevují i v pamětních knihách ze 17. století v pastýřských boudách. V současnosti je v Krkonoších zaznamenáno přibližně šedesát rašelinišť, jejichž hloubka nepřesahuje dva metry.

Odpověď na otázku, zda se Jozef stal obětí rašeliniště, zůstává nejistá. Pokud ano, jeho ostatky by měly být po dvou stoletích extrémně zachovalé díky konzervačním účinkům rašelinišť, jak ukazují archeologické nálezy z různých částí Evropy, jak uvádí web Enigmaplus.