Původní znění příběhu o Červené Karkulce: Bylo jí 13 let, vlka přilákala její vlastní krev

Červená Karkulka není žádná nevinná pohádka o malé holčičce s červeným čepečkem. Vše je ve skutečnosti trochu jinak.

Zdroj fotografie: Public Domain

Příběh o Červené Karkulce se v Evropě traduje již od 14. století a nabízí nespočet variant. Slavný francouzský pohádkář Charles Perrault přinesl svou verzi v roce 1697 ve své knize Pohádky matky Husy. Bratři Grimmové, inspirováni dvěma německými variantami, přidali svou verzi v roce 1812 v Dětských a domácích pohádkách. Po 45 letech přistoupili k jistým úpravám. Perrault totiž zvolil bezohledný konec pro hlavní postavu, která skončila smrtí, spolu s babičkou. 

Jaká byla Karkulka

V moderních pohádkových knihách je Karkulka obvykle malá, roztomilá dívka. Ale pohled psychoanalytiků, jako byli Erich Fromm nebo Bruno Bettelheim, nám představuje odlišný pohled. Za prvé, mohlo být Karkulce kolem dvanácti nebo třinácti let, což znamená, že procházela pubertou. Rudá čepička, zvaná karkule, se do pohádky dostala až s Perraultem. Barva by mohla symbolizovat něco významného, podle všeho první menstruaci. Vlk ji měl cítit díky pachu krve, a fyzická proměna dívenky v ženu ho údajně přitahovala. 

Jaký byl vlk

Perrault popisuje vlka jako bestii, která loví naivní dívky, které jsou „hodné lásky“ a snadno oslovitelné. V jeho verzi se vlk vydává za milého mladíka, který nakonec dívku láká do postele. Příběh pak vypráví o agresi a zvrácenosti, kde se oběti, v tomto případě Karkulka a její babička, nemohou ubránit. Konec je tragický, bez záchranného hrdiny. Celý příběh slouží jako výstraha pro naivní dívky, které chtějí rychle vstoupit do světa dospělosti. 

Zdroj fotografie: Public Domain

Verzí je mnoho

Existují různé interpretace symbolismu v příběhu, jako je červená čepička spojená s panenskou blánou nebo košíček, který Karkulka nesmí zničit při průchodu lesem. Někteří badatelé navíc tvrdí, že Karkulka představuje ženskou nevinnost. Vlk, ztělesnění zla, pak začne svou cestu sexuálním napadením babičky a následně i Karkulky. Různé verze příběhu nabízejí odlišné konce. Perraultova verze končí tragicky, s vlkem, který zvítězí, zatímco bratři Grimmové přinášejí optimističtější obrat, kde se Karkulka a babička stávají těmi, komu se vlka podařilo porazit.