Ruský Aerovagon: Měl být prvním rychlovlakem, místo toho se proměnil ve smrtící zbraň, která zabila 7 lidí

První ruský rychlovlak, který měl dokonce vrtuli, si získal obrovskou slávu. Bohužel však ne kvůli své rychlosti nebo oblíbenosti.

Zdroj fotografie: Автор фото неизвестен / Creative Commons / CC BY-SA

Měl se stát prvním ruským rychlovlakem, ale nakonec byl pravděpodobně využit k útokům na mezinárodní delegaci. Řeč je o Aerovagonu, železničním vozem vybaveným leteckým motorem a vrtulí, který měl za úkol zrychlit železniční dopravu. Prvním konstruktérem, kterému se podařilo vytvořit takový vůz, byl Němec Otto Steinitz v roce 1919. Jeho prototyp, nazvaný Dringos, disponoval leteckým motorem, dvěma vrtulemi a dosahoval rychlosti až 120 km/h. Bohužel, kvůli vysoké spotřebě paliva se nedostal do sériové výroby a zůstal pouze v prototypové fázi. Přesto tento pokus inspiroval sovětského inženýra Valeriana Abakovského, který pracoval v železniční dílně v Tambovu ve 20. letech 20. století. 

Rychlovlak s vrtulí

Abakovského úpravy zahrnovaly zúžení přední části kabiny do tvaru klínu a mírně zkosenou střechu, aby vůz byl aerodynamický. Aerovagon byl také poháněn leteckým motorem a měl dvoulistou vrtuli. V zadní části byl prostor pro přepravu 25 cestujících a vlak dokázal dosáhnout rychlosti až 140 km/h. V roce 1921 byly zahájeny jízdní zkoušky a vše probíhalo úspěšně, což vedlo k nasazení Aerovagonu na hlavní železniční tratě. 24. července téhož roku byl vlak představen delegátům Komunistické internacionály a zahraničním soudruhům, kteří se s ním měli projet z Moskvy do Tuly a zpět. 

Náhoda, nebo atentát?

Atmosféra ve voze byla veselá, plná zpěvu a oslav. Nicméně v 18:35, asi 111 kilometrů za Moskvou, došlo ke katastrofě, když Aerovagon vykolejil. Deník Pravda později zveřejnil článek s titulkem „Katastrofa na Kurském tahu,“ ve kterém bylo uvedeno, že sedm z dvaceti dvou pasažérů při nehodě zahynulo, včetně konstruktéra Valeriana Abakovského. Oficiální vyšetřování ukázalo, že nehoda byla způsobena špatným stavem železniční trati. Nicméně syn Fjodora Sergejeva, Arťom, kterého později adoptoval Josif Stalin, tvrdil v roce 2007, že smrt delegátů byla plánovaným atentátem a nehodu zinscenoval ruský revolucionář Leon Trockij.

Zdroj fotografie: Public Domain

Osud rychlovlaku

Vůbec nejvyšším vrcholem výroby vrtulkových rychlovlaků byl takzvaný Schienenzeppelin, který spatřil světlo světa v roce 1930. Zkoušky začal téhož roku a v červnu roku 1931 už uháněl po kolejích rychlostí 230 km/h. I přes to se však velké slávy tento vlak nedočkal. Byl vybudován pro obrovskou rychlost, které však nebylo možné využít, protože koleje pro tak rychlé vlaky nebyly v té době přizpůsobeny. Navíc obří vrtule na čumáku vlaku nebyla zrovna bezpečným prvkem, který by na peronu neohrožoval cestující čekající na vlak.