Jen geniální člověk to zvládne: Přesuňte 4 zápalky, abyste získali 3 čtverce. Kdo uspěje, ten patří mezi 0,5 % české populace
Na to, jak zásadní vliv měl pro lidi oheň, jsme se ho naučili využívat docela nedávno. A bez zápalek, jež jsou základem tohoto rébusu, bychom dnes nebyli tam, kde jsme.
Dlouho totiž přetrval základní způsob tření dvou dřívek, dokud nedošlo k vznícení suché trávy. To samé křesání kamenů, využití zvětšovacího skla a suchého dřeva nebo trávy. Tím však byli lidé odkázáni na slunné dny nebo další vnější podmínky. Velký krok kupředu pak udělali alchymisté, kteří objevili některé klasické vznětlivé chemikálie. A právě jejich přičiněním jsme se k pohodlnému a dostupnému ohni dostali opravdu nejblíže.
Doslova dřevní doby ohně
V roce 1669 totiž Hennig Brandt z Hamburku objevil fosfor, přičemž také popsal jeho vlastnosti. Problém byl, že tehdy to nikoho příliš nezaujalo. Trvalo ještě dvě století, než byly jeho poznatky kýmkoli využity v praxi. První sirku tak vyrobil Francouz Jean Chancel, k čemuž došlo roku 1805. Hlavička byla ze směsi chloridu draselného, síry, cukru a také gumy. Teď se pozorně zaměřte na obrazec nahoře. Přesunem 4 zápalek musíte získat dohromady 3 čtverce. Obstojíte?
První zápalka nebyla na použití úplně jednoduchá. Musela se totiž namočit do malé azbestové baňky s kyselinou sírovou. Šlo o velmi drahý a rizikový postup, který se neujal. Slavnou třecí zápalku vynalezl roku 1826 Brit John Walker. Ten smíchal síru se sulfidem antimonitým a dalšími látkami. Směsí pak natřel dřevěnou třísku. Kvůli použití síry však tyto sirky velmi zapáchaly. Ke vznícení stačilo málo, mnohdy tedy vzplály zcela nepředvídatelně.
Pokroky přináší další problémy
O výrazné vylepšení se roku 1830 postaral francouzský chemik Charles Sauria. Ten totiž do původní směsi přidal bílý fosfor. Jednoduchost zapalování zůstala, zmizel však zápach. Tyto sirky už se masivně rozšířily, měly však jeden problém. Bílý fosfor je prudce jedovatý, což vyústilo například v masivní zdravotní problémy žen, které sirky vyráběly. O skoro 15 let později přišlo řešení se Švédem Gustafem E. Paschem. Ten použil červený fosfor. Tady je řešení rébusu hned v několika krocích. Pokud jste úkol zdárně nesplnili, možná je načase svůj mozek více potrénovat.
Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb
Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje
Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku
5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu
Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku
