Impozantní jamajská vůdkyně osvobodila 800 otroků. Vysloužila si titul národní hrdinky

Jamajku si dnes představíme hlavně jako domov rastafariánů a reggae hudby. Po 300 let tu ovšem vládli Britové a během té doby vypuklo mnoho konfliktů mezi nimi a otroky.

Zdroj fotografie: Public Domain

Jednou z klíčových postav povstání proti kolonizátorům byla Nanny, neohrožená guerillová vůdkyně. Žila v 18. století a právě pod jejím velením donutili osvobození otroci britskou přesilu k ústupu. Dnes je národní hrdinkou, jedinou ze sedmera ostrovních národů. Narodila se kolem roku 1686 v západní Africe, konkrétně dnešní Ghaně. Byla tu členkou loveckého a farmářského národa Asanti, ovšem o jejím skutečném jménu a původu nevíme nic.

Žena, která se chopila velení

Jedinými informacemi jsou často protichůdné zkazky a legendy. Podle jedné byla svobodnou ženou s vlastními otroky, jindy byla sama otrokyně, která utekla z otrokářské lodi. Jiné zdroje ji uvádí jako africkou princeznu. Jamajka každopádně padla do britských rukou v polovině 17. století, tedy po 150 letech španělské nadvlády. Noví příchozí vyhnali Španěly a mnoho otroků osvobodili. Mnozí z nich ovšem spojili síly a zkusili nové kolonizátory vyhnat.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Případně jim ztížit kolonizaci partyzánskými metodami. Nazývali se Maroon Cause a s kolonisty bojovali 100 let. Angličany napadali z obsazených osad, vypalovali plantáže, podněcovali k povstání další otroky a hromadně je osvobozovali. Chůva, Nanny nebo Královna se na této scéně objevila kolem roku 1720. Stala se totiž jednou z velitelek skupiny působící ve východní polovině ostrova. Říkali si Windward Maroons.

Město, které nebylo možné dobýt

Obsadili území v Modrých horách, kde si za hranicí z řeky a hřebene vytvořili vlastní město. Osada se později jmenovala Nanny Town a fungovala na tradičním principu kmene Asanti. Produkovala vlastní potraviny i zboží a obchod se svobodnými městy na pobřeží byl zcela běžný. Britové se několikrát pokusili město obsadit, poloha jim ovšem komplikovala dobytí a nedovolila obsadit místo na delší dobu. Marooni s nimi stále úspěšné bojovali.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Přestože byli Britové početnější a lépe vybavení, otroci měli znalost prostředí. Krom toho se dokázali výborně maskovat a útočili na Brity ze zálohy ve formě stromu nebo keře. Dalším geniálním tahem byla jejich komunikační taktika. Pomocí tzv. abengu z kravského rohu si dokázali sdělovat informace na obrovské vzdálenosti, aniž by měli strach z odposlechu. Angličané totiž signálům nerozuměli.

Spolupráce s Brity a více verzí smrti

Nanny vládla Maroonům asi 30 let a osvobodila na 800 otroků. Byla vůdkyní vojenskou, politickou i duchovní. Dle legend uměla zastavit kulky z pistole a byla chráněna kouzly. Po letech bojů nakonec Britové rezignovali a v roce 1740 nabídli dle dohody s Nanny mírovou smlouvu. Marroni zase slíbili, že nebudou osvobozovat další otroky. V případě konfliktu měli bojovat s Brity. Dalších dohod se však už Nanny sama nedočkala, její smrt není zcela jasná.

Stejně jako stran jejího původu i u jejího skonu existuje několik verzí. Dle záznamů ji v roce 1733 zabil William Cuffer, vůdce jednotky najaté Brity. To je ovšem v rozporu s obecně přijatou verzí, že byla Nanny přítomna podpisům smluv o 7 let později. Většina lidí věří tomu, že zemřela pokojně stářím ve městě, které založila, tedy v 60. letech 18. století. Její ostatky mají být uloženy v Moore Town, které existuje dodnes. Její kult je na Jamajce zcela živý i v dnešní době.