Smajlíky, emotikony, případně emoji: První vznikl už ve starověku, světové šílenství rozpoutal až grafik v roce 1963

Smajlík složený ze dvou teček pro oči a úsměvu ze závorky, lze vysledovat až do starověku. Během historie s ním experimentoval nespočet lidí, takže rukopisy byly ozdobeny drobnými čmáranicemi ukazujícími na emocionální náboj. Moderní smajlík, tedy stejný výraz v kulatém žlutém kruhu, ale má svého vynálezce. Zrodil se v roce 1963 z popudu Státní vzájemné životní pojišťovny ve státě Wisconsin. Autorem je grafik Harvey Ross Ball.

Grafik, který z toho nic neměl

Firma ho požádala o vytvoření jednoduchého symbolu, laskavého a veselého obrázku k příjemnému naladění zaměstnanců. Znak se brzy objevil na tričkách, čepicích, odznacích, plakátech a nejrůznějším dalším sortimentu. Ball ani pojišťovna ovšem design nechránili, takže obdržel jen 45 dolarů a z dalšího použití ani cent. Mnohem výživnější byl později Francouz Franklin Loufrani, který tak zdobil v roce 1972 pozitivní zprávy do novin.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ten už s ochranou neváhal a později založil společnost Smiley Company, která smajlíky za poplatek licencuje po celém světě. Kdokoli je tedy používá v komerční rovině, platí firmě tantiémy. Další stanicí na trase byly emotikony používané v digitální komunikaci. V zásadě jde o smajlíka nakloněného na stranu, kterého lze vyrobit kombinací běžných znaků – dvojteček, závorek, středníků. A to jak na tlačítkovém telefonu, tak i klávesnici.

Odlišení interní komunikace

Nápad pochází od profesora počítačových technologií Scotta Fahlmana. Ten totiž zjistil, že v interní počítačové komunikaci je složité odlišovat vtipy a vážné zprávy. Vtipy tedy začal označovat právě emotikony, vážné smutnými. Oznámil to roku 1982 a naprosto nevědomky zahájil naprostou revoluci v digitální komunikaci. Skutečný boom ovšem přišel se šířením domácích počítačů a samozřejmě mobilních telefonů, kdy se objevily stovky kombinací.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kreativní komunita nebyla nijak omezena, objevily se dlouhé řetězy znaků a šly tak posílat i celé vtipy. V roce 1990 se navíc v Microsoft Office objevilo obrázkové písmo Wingdings, které v mnoha ohledech smajlíkům odpovídalo. Pro mnoho lidí jde o opomíjené písmo, které je přímým předkem emotikonů. Ty se ale pořádně zrodily až na druhém konci světa, tedy v Japonsku. V roce 1999 napadlo vývojáře tokijské mobilní společnosti je prostě přidat.

Samostatná sada a dnešní výběr

Do telefonů tedy doinstaloval samostatnou sadu malých barevných figurek, kterými mohli uživatelé pouhou volbou okořenit jakoukoli SMSku nebo mail. Kurita vyvinul asi 176 figurek, většinu inspirovaly manga komiksy. Tehdejší rozlišení 12×12 pixelů je dnes směšné, šlo ale o zárodek, který se rozvíjel a dále zlepšoval s postupující technologií. Emojis stále získávaly na popularitě a v polovině 21. století už byly integrovány do všech systémů.

Akceptují je tak všechny operační systém a může je použít kdokoli na světě. Dnes si lze vybrat z cca 2 000 možností, emotikony jsou animované, představuj profese, sporty, zvířata, planety, ženské i mužské verze. Asi máloco je větším důkazem popularity, než skutečnost, že v roce 2017 si figurky vysloužily vlastní celovečerní snímek, The Emoji Movie. Krom toho se staly pevnou součástí mnoha dalších vtipů, klipů i počítačových her.