„Lednice je plná, můžu dát jídlo na balkon?“ Ne všechno. Například brambory by ztratily chuť

Venku může sice být zima jako v lednici, či dokonce ještě větší. Ani to však nemusí stačit k tomu, aby bylo bezpečné skladovat jídlo na venkovní terase.

Zdroj fotografie: abcMedia (vlastní tvorba)

Nakoupili jste nebo navařili na svátky tolik jídla, že už ho vaše lednička nepojme? V takových případech se nabízí otázka, zda jej můžete nechat na balkoně. Jak se na to ale tváří odborník? Je bezpečné použít venkovní místo jako nouzové řešení nedostatku chladicího prostoru? Dr. András Sebök odpověděl na otázku o skladování kladně. Je ovšem potřeba splnit některé podmínky. Při bezpečnosti potravin totiž nehraje roli jen teplota prostředí. Co všechno má vliv?

Nejde jen o teplotu, ale i o další okolnosti

Začněme optimální teplotou, která se také odvíjí od toho, o jaké jídlo se jedná. Pokud byly potraviny zmrazeny rychle, dají se skladovat jen při více jak 18 stupních pod nulou. Co ale třeba taková chlazená jídla? Podle experta je na základě evropských směrnic bezpečné je skladovat v teplotě mezi 3–8 stupni Celsia. Jsou však i bakterie či patogeny, které se v takovém prostředí stále uchytí. Ne každému jídlu mrazení prospěje.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pokud dáte do mrazu jídlo s bramborami, přijdou o texturu i chuť a budou vodnaté. Je třeba vzít na vědomí, že pomalé mrazení nepomáhá žádnému jídlu. Sebök dodává, že vyzařování z budov způsobuje na balkonech přece jen o něco vyšší teplotu. Nelze se tedy plně řídit podle předpovědi počasí, konkrétní místo vždycky otestujte teploměrem. Jste navíc vystaveni tomu, že vnější podmínky mohou neustále kolísat a zítra mrznout nebude.

Dočasné místo s nejistým výsledkem

Vývoj počasí se řídí určitými zákonitostmi. Když má pršet, páchne kvůli tlaku kanalizace. A pokud je v noci zima, může být další den naopak tepleji. Velmi kritické je to v momentě, kdy vám na balkon bude svítit slunce. Ať už dáváte takto ven cokoli, neberte to také jako trvalé řešení. V klasickém mrazáku máte jistotu stálého prostředí, potraviny či hotová jídla tam tedy můžete skladovat dlouhodobě. Venku počítejte s dvěma dny.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Dávejte tak ven jen to, u čeho počítáte s brzkou spotřebou, například oběd na další den. Česká kuchyně je obecně zařízena na ohřívání. Jídla jako guláš jsou nejlepší až později, protože jejich jednotlivé složky ještě pracují. Nejde ovšem o žádný rozklad nebo chybu, musí se jen „rozležet“. Pokud jste dovnitř navíc přidali třeba pálivou papriku, bude pořádně cítit až po 1–2 dnech. Samozřejmě dávejte ven vše zabalené a v přikrytých nádobách.

Venku nejsou potraviny samy

Dalším faktorem jsou ptáci nebo kočky z okolí. Pokud máte kočku vlastní, nejspíš se nevyhnete tomu, že bude nádoby zkoumat. A nejde jen o to, aby se nedostala dovnitř. Kočičí pohyb – zvláště vícero exemplářů – může vyvolat sílu, která vás překvapí. Nenechávejte proto žádné nádoby odložené na zábradlí s předpokladem, že „to přece nespadne“. Ideální umístění je v rohu s opřením ze dvou stran. Tak nehrozí, že s nádobou kdokoli venku pohne.

Před neodbytným sluncem se můžete chránit nějakým krytem. Počítejte ovšem s tím, že slunce zahřívá i okolí, takže určitý efekt na jídlo stejně mít bude. Pokud se potraviny začínají kazit v důsledku množení bakterií, nemusíte to poznat na první pohled. Hlavně v prvních fázích se to tolik neodrazí ani na barvě. Teprve chuť nebo čich vám pak prozradí, že něco není zcela v pořádku. Nejjistějším skladováním je tak vždycky lednice či mrazák.