Orgie, prodej manželek a házení dětí do ohně: Tak vypadal život ve starověkém Babylonu

Babylonská civilizace se řídila různými psanými i zvykovými pravidly, která se od dnešních nesmírně lišila. Přesto byla velmi pyšná na svou spravedlnost.

Zdroj fotografie: Uživatel mbtz / Creative Commons / CC BY

Babylonská říše je jedna z nejstarších civilizací vzniklých na planetě Zemi a je relativně dobře zmapovaná. Babylon jako město vyrostl kolem roku 2300 před naším letopočtem, ale opravdového vrcholu dosáhl v 18. století před naším letopočtem. Hlavně za vlády Chammurapiho, s jehož jménem je spojován i slavný zákoník. Bylo by ale omylem se domnívat, že se nějak podobal dnešním zákonům.

Mnohé prohřešky se trestaly smrtí

Zákoník byl spíše popisem různých precedentních rozhodnutí soudů, podle nichž by se mělo v podobných případech postupovat. Ovšem pravidla pro vynášení rozsudků byla jiná. Za mnohé prohřešky hrozila smrt, například za krádež v chrámu nebo ukrývání uprchlého otroka. Ale také záleželo, z jaké třídy souzený člověk pocházel a z jaké třídy pocházel poškozený. Například mezi nejvyšší třídou awilů platilo pravidlo oko za oko, zub za zub, život za život.

Pokud tedy jeden příslušník této třídy vypíchl druhému oko, logicky přišel o své. Ovšem pokud to udělal druhé třídě, svobodnému muškénovi, platil mu odškodné. Když ublížil wardovi, což byl člověk v postavení někde mezi otrokem a nevolníkem, platilo se odškodnění majiteli. Podle zákonů si sice všichni měli býti rovni, ale právo se na ně uplatňovalo různým způsobem. Bylo to však považováno za spravedlivé.

Zdroj fotografie: Uživatel Radomil / Creative Commons / CC BY-SA

Babyloňané uctívali mnoho bohů, nejvyšším byl Marduk, ale byla řada dalších, kterým byly zasvěceny různé chrámy. K dalším menším bohům se pak obyvatelé modlili jen doma. V případě velkého nebezpečí nebylo výjimečné, že se bohům dávaly dětské oběti, kdy vybraní chlapci a dívky byli vhozeni do ohně. Obecně k dětem byla společnost poměrně krutá, hlavně těm s nějakou vadou. Lidé věřili, že jsou prokleté, proto se jich snažili zbavit třeba pohozením u silnice nebo do řeky.

Manželka se běžně kupovala

Jiné bylo i postavení žen. Mohly sice vlastnit majetek nebo se v určitých případech rozvádět či se nechat zastupovat u soudu, ale v jiných oblastech byla jejich práva potlačena. Rodiny běžně své ženy prodávaly, například na aukcích. Kdo dal více, získal manželku. Na druhou stranu se manžel nemohl s manželkou tak snadno rozvést, pokud jí nebylo třeba prokázáno cizoložství. Jestliže na tom ale trval, byl povinen vrátit věno.

Babyloňané se jinak stavěli k sexu, bylo dokonce jakousi povinností se milovat. Každá žena se například musela alespoň jednou za život pomilovat v chrámu s mužem, který přišel a zaplatil. Vůbec nezáleželo na jeho sociálním postavení. Dlouhé hostiny často probíhaly tak, že se ženy postupně zbavovaly oblečení a posléze byly přítomným mužům k dispozici. Sex hrál velkou roli i v některých náboženských rituálech. Na některé praktiky jako na hříšné tak poukazovali i antičtí Řekové.