Jde o jeden z nejznámějších gotických hradů u nás a velmi oblíbená destinace. Krom toho ho provází mnoho legend, pověstí i zkazek. Třeba o skryté bráně do pekel.
Had byl postaven poblíž Prahy během 13. století a sídlili v něm šílení vědci, nacisté a pravděpodobně také démoni. Samotná stavba se skrývá v lesích a také závoji hrůzostrašných mýtů a legend plných okultismu. Stojí na vrcholu útesu uprostřed venkova a vykazuje několik zvláštních okolností. Tou první je skutečnost, že Houska stojí stranou naprosto všech okolních obchodních cest. Podle mnoha nemá bránit zlu ve vstupu, ale v odchodu.
Pojistka, že něco zevnitř neuteče ven
Podle oficiálních stránek byl hrad postaven jako místní správní centrum pro krále. V českém folklóru ovšem vytrvale koluje jiné přesvědčení. Pravým účelem hradu bylo zapečetit zející prasklinu v mramoru. Místní věřili, že jde o bránu do pekla, odkud sem přichází démoni. Ti se měli živit právě na vesničanech a pak je odtáhnout do hlubin. I vězňům byla údajně nabízena plná milost, pokud se spustí dolů a pak podají zprávu, co tam nalezli.
První z nich, zdravý mladý člověk, nadšeně přijal. Během několika vteřin se však ozval zoufalý křik, aby ho vytáhli. Po návratu na povrch měl bílé vlasy. Historie hradu se tady ale nezastavuje. Během 2. světové války tu experimentovali nacisté. Wehrmacht hrad obsadil právě proto, aby zmíněnou bránu našel. Vysoké důstojníky totiž okultismus zcela pohltil. Dnes zůstává Houska jedním z nejstrašidelnějších míst na celé Zemi.
Architektura, která běžně nedává smysl
Král Přemysl Otakar II. ji postavil v letech 1253 – 1278. Podle původních plánů tam nebylo schodiště z nádvoří do vyšších pater a veškeré obranné konstrukce mířily dovnitř, nikoli tradičně ven. Z toho vychází přesvědčení, že hrad neměl udržet nepřítele venku, ale udržet něco uvnitř opravdu uvnitř. Bránu pekla nechal zapečetit a nad ní vznikla kaple archanděla Michaela. Ten vedl armády nebe proti Luciferovi, což víru v bránu ještě posílilo.
V roce 1963 tu pobýval švédský žoldák Oronto. Byl to černý mág, který měl po nocích ve své laboratoři vyrábět elixír věčného života. Místní se ho báli natolik, že se ho dva místní lovci vypravili zabít. Navzdory jeho smrti se ovšem lidé místu nadále vyhýbali. V historických pramenech jsou však dle učenců nesrovnalosti. Stejně tak důkazy o přítomnosti Oronta jsou přinejmenším pochybné. Houska pak putovala od šlechtice ke šlechtici.
Renovace a současné otevření pro veřejnost
Po roce 1580 došlo k renovaci, plně obnovena byla však až v roce 1823. O 100 let později si ji celou koupil Josef Šimonek, prezident firmy Škoda. Po válce ho jeho rodina zrestituovala a vlastní ho dodnes. Od roku 1999 je otevřen pro veřejnost. Hodně návštěvníků mate především protichůdná architektura a jsou nervózní z některých maleb v hradní kapli. Nejpodivnější z výjevů je totiž bytost s horním tělem ženy a spodním tělem koně.
V první řadě není známo, že by tehdejší církevní výzdoba zahrnovala pohanské motivy. Ještě podivnější pak je, že tento ženský kentaur používá ke střelbě z luku levou ruku. Levorukost byla totiž ve středověku spojena se Satanem. Podle historiků jde tak o náznak ohledně nestvůry, která číhá kdesi pod samotným hradem. A skutečně – do dnešních dnů návštěvníci tvrdí, že zpod podlahy kaple slyší výkřiky a také podivné škrábání.