Případ 2 horníků, kteří se setkali se Ctony. Kmenem, který žije v podzemí, v samotných hlubinách naší Země

Dne 28. února 2003 došlo k nehodě v dole, po které se 14 horníků už nevrátilo ke svým rodinám. Příběhu se ale dostalo pozornosti o 5 let později, když se stalo něco nečekaného.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Kolabující důl byl v Číně kousek od města Jixi v provincii Heilongjiang. Po 5 letech získal záchranný tým těla jen 12 z celkového počtu 14 horníků. Dva zbývající, Lao Pen a Wan Hu, nebyli nikde poblíž dolu. Wan Hu se po 5 letech záhadně vrátil domů, jeho žena se však mezitím podruhé vdala a děti odešly. Wan Hu si koupil nový dům a věnoval většinu svého času zahradničení. Krátce poté se ovšem o celém případu dověděly místní úřady.

Vyšetření odhalilo podivnosti

Ukázalo se totiž, že rodina obdržela odškodnění, na které – kvůli návratu otce – neměla nárok, protože Wan Hu nehodu přežil. Na dotaz, zda s rodinou využili situace, odpověděl záporně. Krátce nato uhradil všechny poplatky. Logicky následovala otázka, kde celou tu dobu byl. Pravil, že během své nepřítomnosti žil s tajnou civilizací Ctonů a nebyl od nich schopen poslat zprávu o svém přežití na povrch. Jeho prohlášení samozřejmě úřady zmátlo.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Považovali ho za blázna a nechali ho prohlédnout. Lékaři však museli konstatovat, že je fyzicky i duševně naprosto v pořádku. Spornou historii tedy připisovali jeho fantazii. Nedokázali však vysvětlit, proč bývalý horník nevykazuje žádné známky antrakózy, tedy uhlíkového prachu usazeného v plicích. Tento prach pochází z vdechování vzduchu plného sazí a kdokoli pracující v dolech se mu prakticky nemůže vyhnout.

Vrátil se zdravější, než jaký zmizel

Podle lékařských záznamů tímto stavem Wan Hu trpěl už před nehodou, ostatně před nehodou měl kvůli zdravotnímu stavu v plánu práci ukončit. Po jeho údajném pobytu v podzemí byly však jeho plíce naprosto čisté. Jako by to nestačilo, měl všech 32 zubů, přestože záznamy ukazovaly jen 25. Ačkoli mu bylo 39 let, dentální záznam odpovídal věku 26–28 let. Jako vrchol všeho měl na kontě 40 000 jüanů (143 000 Kč). Vládní pátrání narazilo ještě na 10 000 jüanů v hotovosti a zásobu diamantů.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Ty byly nebroušené a měly hodnotu 300 000 jüanů. Objevilo se tak podezření, že muž není ve skutečnosti Wan Hu, ale tajný agent cizího státu. Později se ukázalo, že peníze má z prodeje kamenů klenotníkům v Šanghaji, úřadům sdělil, že je získal od Ctonů. Celou historii popisoval tak, že po nehodě se spolu s kolegou ztratili ostatním dělníkům a čekali tři dny bez jídla, ale s dostatkem vody. Rozhodli se vydat do tunelu, který vedl hluboko pod důl.

Příjemný život v hlubinách

V hlubinách na ně zaútočili podivní lidé, kteří oba horníky zajali. Starali se o ně však dobře a zavedli je hlouběji do své říše. Ctonové vytvořili systém čoček, které tunely osvětlují, takže si v nich lze dokonce i číst. Na konci tunelu jich žily tisíce a podobali se lidem, byli však velmi malí. Oba horníci s nimi žili 5 let, jejich jazyk se lišil od čínštiny, ale dal se časem naučit. Následně zjistili, že nemají postavení zajatců, ale jsou normálními hosty.

Podle těchto podzemních obyvatel byl život na povrchu velmi těžký, a mysleli si, že oba horníci hledají něco lepšího. Jediný zdroj potravy byly houby, kterých v jeskyních rostlo mnoho a byly velmi výživné a zdraví prospěšné. Nebyl to špatný život, oba horníci ale chtěli opět vidět slunce. Ctonové je odrazovali, oba byli ale neoblomní. Nakonec je zavedli do jeskyně, kde byla díra vedoucí na povrch. Poté, co Wan Hu trval na pravdivosti svého příběhu, byl prohlášen za blázna a poslán do psychiatrické léčebny.