Měření délky sukní, nucené sestřihy a „klece hanby“: Přeneste se na 1 den do Jižní Koreje v 70. letech

Jižní Korea dnes patří mezi ekonomicky vyspělé demokratické země, kde se sice vyskytují případy korupce, ale také existuje spravedlnost, která je umí potrestat. Situace v oblasti ekonomiky, spravedlnosti a lidských práv je zde zcela v kontrastu s tím, co panuje u jejího severního souseda, kde vládne tvrdý diktátorský režim. Pravdou ale zůstává, že v 60. a 70. letech Jižní Korea nebyla tak idylickou zemí a mnohé zdejší praktiky byly přinejmenším zcela nepřijatelné.

Délku sukní měřili na ulici policisté

Pokud šla jihokorejská dívka v 70. letech po ulici oblečená v kratší sukni, nebyl výjimečný obrázek toho, jak ji zastavil policista. Poté vytáhl pravítko a pečlivě změřil, jak je její sukně dlouhá. Pravidlo bylo jednoduché. Sukně mohla sahat maximálně 17 centimetrů nad kolena. Pokud ne, následoval trest. Drakonická pravidla se týkala i mužů, kterým zase nebylo dovoleno mít delší vlasy, jinak jim je ostříhali. I to byly důsledky politiky jihokorejského diktátora Park Chung-hee.

Jednalo se o vojáka, který se dostal k moci během vojenského převratu v roce 1961. V té době byla Jižní Korea chudou zemí, která byla zmítána obrovskou korupcí. Park se rozhodl, že s tím něco udělá. Změnil ekonomická pravidla a zavedl reformy, které posléze odstartovaly jihokorejský ekonomický zázrak, což zemi vyneslo do pozice moderní ekonomiky, jakou je dnes. Ovšem díky jeho politice a neúctě k lidským právům je dnes většinou označován za diktátora.

Hříšníci stáli v klecích hanby

Co se tehdy v zemi běžně dělo dokazují i fotografie, které z oné doby pocházejí. Jedna například ukazuje lidi, kteří stojí v jakési ohrádce s nápisem. Jednat se má o Jihokorejce, kteří silnici přecházeli na špatném místě a chytila je u toho policie. Na další jsou pak majitelé kol, kteří porušili dopravní předpis. Kromě pokuty všichni dostali veřejný trest a museli stát 30 minut v této kleci hanby. Nápisy na ohradě je zesměšňují a stigmatizují.

Toto bylo jen jedno z mnoha pravidel, která neomezený vládce v zemi zavedl. V 60. letech se jeho politika těšila velké podpoře, ale poté začala klesat. V 70. letech prosadil velmi autoritářskou ústavu. V roce 1972 vyhlásil stanné právo, jehož cílem bylo vypořádat se se stále sílícími protesty obyvatel. Normou se stalo pronásledování disidentů, vláda měla pod kontrolou média a tvrdě regulovala i umění.

Protesty, především studentské, se ale Parkovi nepodařilo zastavit. Nakonec na něho byl 26. října 1979 spáchán atentát. Řada omezení, která zavedl, byla v dalších letech zrušena, ale situaci v zemi se podařilo zcela stabilizovat až v roce 1987, odkdy může být Jižní Korea označována za demokratickou zemi. Park Chung-hee zůstává kontroverzní postavou, kterou jedni vyzdvihují jako otce jihokorejského hospodářského zázraku. Ale druzí mu nemohou přijít na jméno kvůli jeho jednoznačnému porušování lidských práv.

Zdroj: BigPicture