NASA vysílá mimozemšťanům další signály, a tak pokračuje ve své letité snaze o kontakt. „Náš“ vzkaz obsahuje podivné věci

Jen v naší galaxii, tedy Mléčné dráze, se nachází nejméně 10 miliard hvězd. Kolem každé z nich obíhá minimálně jedna planeta. Bylo by tudíž více než arogantní si myslet, že jsme rubínem ve zdobené diamantové koruně vesmíru. Kromě toho víra v lidský intelekt není na naší domovské planetě rozhodně jednotná či univerzální. Opakovaně jsme do vesmíru v různých formách křičeli: „Ahoj, tady jsme!“ Ale dosud jsme se nedočkali reakce.

Dvě vlny snahy o komunikaci

Teď je mezinárodní tým NASA opět na vzestupu a během tohoto roku má v plánu znovu vysílat radiové vlny. Konkrétně postavy muže a ženy, mapu Země, souřadnice naší Sluneční soustavy a taky frekvenci, na které očekáváme mimozemskou odpověď. To vše má být vysíláno ve formě pixelového obrázku – neboli bitmapy – vytvořeného v binárním kódu. Má být vyslán do místa vzdáleného 13 000 světelných let od středu Mléčné dráhy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V této oblasti existuje vysoká pravděpodobnost výskytu inteligentních forem života. Vysílačem bude Allen Telescope Array v Kalifornii, případně čínský radioteleskop FAST o průměru 500 metrů. Tato zpráva se bude jmenovat „Beacon in the Galaxy“ a bude navazovat na zprávu z Areciba z roku 1974. Tu měli tehdy na svědomí astronomové Carl Sagan a Frank Drake. První kódovaný vzkaz vyšel z radioteleskopu Arecibo v Portoriku, a to pouze jednou.

Obrázky, zvuk a návod k použití

Na první pohled se binárně kódovaný obrázek zdá zcela logický, protože naše desítková číselná soustava je zcela libovolná. Když však Frank Drake ukázal prototyp zprávy několika kolegům, nebyli schopni její obsah rozluštit. Navíc si ani neuvědomili, že mají ve skutečnosti co dělat s bitmapou. Zdá se však, že ve vesmíru vlastně hledáme jen zcela špičkové partnery, protože nová zpráva stojí na velmi podobném principu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A jaký obrázek by si o nás vytvořil mimozemský druh, kdyby zachytil naše dosavadní „představení“? Rozhodně je nepravděpodobné, že by dokázali celou zprávu rozluštit, alespoň tak, jak byla zamýšlena. Sondy Voyager-1 a Voyager-2 vypuštěné v roce 1977 zakódovaly nejen zvuk a hudbu, ale také 115 obrázků na zlaté desce ve formě analogových mikrodrážek. Sagan ale nebyl nemilosrdný a přidal k lidskému vzkazu i jasný návod k použití.

Na co se to budou dívat?

Jenže co mimozemšťané, kteří budou po dešifrování vzrušující zprávy z moskevského radioteleskopu nuceni k poslechu únavného analogového koncertu? Ten odletěl do souhvězdí Velkého medvěda a Vah v roce 2002. Případně Klingonská opera, kterou v roce 2010 vysílala do kosmu holandská observatoř Dwingeloo během její pozemské premiéry. Pro upřesnění – Klingoni jsou fiktivní humanoidní rasa ze slavného sci-fi seriálu Star Trek.

Ještě je tu možnost, že se jim dostanou do ruky sondy NASA Jupiter či Juno vypuštěné v roce 2011. Na jejich palubě se dá žasnout nejen nad Galileovým vousatým autoportrétem na hliníkových páscích, ale i nad jeho LEGO figurkou ve společnosti bohů Jupiter a Juno. V tom nejlepším případě asi cizinci usoudí, že jsme rozpustilý infantilní druh, který sám sebe klame tím, jak je inteligentní. Ale pokud budou mít volnou chvilku, možná dostaneme zpátky smajlíka.

Co byste do mimozemské zprávy zakódovali vy?

Zdroj: ScienceDirect