Co když Měsíc zasáhne obří asteroid? V roce 2006 jsme měli na mále, následující srážku nemusíme přežít

Směrem k Zemi míří obří asteroid, ale nezasáhne ji. Chystá se totiž narazit do Měsíce a rozlomit ho na dvě poloviny. S touto hypotetickou událostí ale vyvstává spoustu otázek. Jeden ze scénářů vypovídá o tom, kdy Měsíc téměř explodoval. Bylo to jedné krásné letní noci v Anglii roku 1178. Onoho dne, přibližně hodinu po západu slunce, se stali lidé svědky velkolepého jevu. Kolem horní části večerního srpku měsíce se objevil obří plamen. A přímo před jejich očima se zdálo, jako by se Měsíc rozdělil na dvě části, než kompletně zčernal.

Velice diskutabilní měsíční událost

Alespoň takto událost zaznamenal místní kronikář. Jak jste pravděpodobně uhodli, Měsíc se té noci ve skutečnosti nerozdělil na polovinu. Je možné, že to, co lidé viděli, byl velký asteroid, který do něj narazil. Ale taková událost by poslala k Zemi obrovské množství měsíčního materiálu. To se samozřejmě nestalo.

Měsíc je pravidelně bombardován

Pravděpodobnější možností tedy je, že se stali svědky meteoritu, který vstupoval do atmosféry a protínal jejich zorné pole přímo před Měsícem. To by vyvolalo tu iluzi rozdělení Měsíce v ohnivé podobě. Předsudky se ale nedá řídit. Pořád však existuje fakt, že Měsíc je pravidelně ročně bombardován stovkami asteroidů a meteoritů. A bez atmosféry, jakou si lidstvo užívá na Zemi, tyto objekty před dopadem neshoří. Takže i maličký meteorit o průměru 25 cm by mohl mít velký dopad na Měsíc. V roce 2006 do něj narazil jeden přibližně této velikosti.

Jak by se mohl Měsíc vlastně takhle rozdělit?

Ze Země dopad vypadal jako záblesk, který trval pouhé čtyři desetiny sekundy. Zapříčinil ale kráter asi 14 metrů široký a 3 metry hluboký. Zároveň narazil na Měsíc rychlostí 90 100 km/h, takže se jednalo o opravdu intenzivní srážku. Nicméně ani jedna z dosavadních kolizí nezpůsobila na Měsíci vážné škody. A k tomu, aby se rozlomil na dvě poloviny, by byl potřeba asteroid téměř stejné velikosti jako samotný Měsíc. A kdyby se to stalo, hned byste o tom věděli – s pohledem na řítící se trosky směrem k Zemi.

iZdroj fotografie: Pixabay

Než si ale představíte scénář vyhynutí dinosaurů, tak to nemusí být zase tak drastické. Menší kusy trosek shoří v atmosféře a Země je pokryta výhradně vodstvem. To znamená, že případné trosky o velikosti asteroidu nemusí nutně dopadnout na pevninu. Dopad by tedy nebyl zdaleka tak fatální.

Nový nejjasnější objekt na obloze

Takový meteorit může narazit na Měsíc taktéž z jeho temné strany, která není vidět. Takže byste si ani nemuseli po dlouhou dobu všimnout žádné změny. Přední strana Měsíce by stále zářila na obloze. V opačném scénáři prostě jen zmizí z oblohy a novým nejjasnějším objektem se stane Venuše. A to navzdory skutečnosti, že je 14 000krát méně jasná než kdysi Měsíc.

Následky pro život na Zemi

Faktem zůstává, že některé z drastičtějších následků zničení Měsíce by vám začaly komplikovat život. Měsíc je totiž zodpovědný za naklonění Země o 23,4 stupně na své ose. Bez něj by tento sklon mohl dosáhnout až 45 stupňů. To by zapříčinilo rapidní otočení planety. Slunce už by nesvítilo nad rovníkem, ale blíže k severnímu a jižnímu pólu. Nastaly by chladné zimy, které se vyskytují na různých částech planety jednou za několik tisíc let. A příliv a odliv už by nikdy nebyly jako dřív.

iZdroj fotografie: Pixabay

Trpěli by výhradně mořští živočichové

Silné přílivy a odlivy na Zemi jsou způsobeny gravitační přitažlivostí Měsíce na oceány. Např. gravitační přitažlivost Slunce na našich mořských hladinách je jen asi polovina toho, co dokáže odtáhnout Měsíc. Nemít Měsíc na zemské oběžné dráze, tak se sníží hladina moří, což by mělo obrovský vliv na ekosystémy v přílivových zónách. Stoupání a klesání přílivu a odlivu je tedy velice důležitým faktorem, který dává výhradně mořským živočichům šanci na přežití. Přesto se však jedná o lepší scénář, než kdyby Země dostala přímý zásah asteroidem téměř o velikosti Měsíce.