Nejmenší hvězda má 300krát silnější gravitaci než Země. Jestli se srazí s Jupiterem, je s námi amen

Nejmenší hvězda pojmenována ​​EBLM J0555-57Ab má přibližně 300krát větší gravitaci než Země a je velká asi jako Saturn. Jedná se však o nejmenší hvězdu, jakou lidstvo kdy objevilo, a sídlí přibližně 600 světelných let od Země. Představme si však, že tato hvězda překonala kosmický rychlostní limit a spěchala blíže ke středu Sluneční soustavy, aby se zde střetla s největší plynnou planetou.

Proč Jupiter nedokáže nárazu odolat?

Jupiter, největší plynný obr ve Sluneční soustavě, je skutečně obrovský, alespoň tedy 11krát větší než Země. Je dokonce znatelně větší než EBLM J0555-57Ab, ale protože je tvořen převážně z vodíku, není dostatečně hmotný, aby kolize proběhla bez následků. Udává se, že by Jupiter musel být alespoň 80krát hmotnější, aby kolize proběhla bez znatelného poškození.

Co by se tedy stalo, kdyby se tito dva obři srazili?

Než by se mezihvězdný červený trpaslík EBLM J0555-57Ab vůbec mohl dostat k Jupiteru, musel by projít Oortovým oblakem. Jedná se o uskupení ledových komet a dalších těles na okraji naší sluneční soustavy. Jak by nejmenší hvězda ve známém vesmíru procházela těmito ledovými troskami, způsobila by v našem planetárním sousedství velkou zkázu. A to v podobě ledových komet dopadajících na zemský povrch. V takovém případě by bylo na ochranu pozdě, jelikož by se skutečně jednalo o ledovou a smrtící sprchu.

Hvězda pomalu začne požírat Jupiter

Hvězdný host může sice být menší než Jupiter, ale zato je daleko masivnější. Gravitační síla EBLM J0555-57Ab by začala táhnout planetu a na obloze by se objevila najednou zbrusu nová hvězda. Věci by začaly být skutečně horké. Všechno teplo z červeného trpaslíka plus jeho silná gravitace by způsobily, že Jupiter naroste.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pomalu a jistě by začala tato mazaná hvězda trhat Jupiter na kusy, než by ho nakonec zcela pohltila. Tím by způsobila Zemi obrovské problémy. Bez Jupitera, který v současnosti slouží jako štít před mnoha vesmírnými objekty, by Zemi začalo každý den bombardovat přibližně 170 meteorů, komet a asteroidů. Zároveň by došlo k vychýlení vesmírných objektů z jejich oběžných drah a nastal by skutečný zmatek.

Ledová budoucnost za rohem?

Samozřejmě by trvalo miliony let, než by EBLM J0555-57Ab dorazila až k našemu Slunci. Můžete tedy zůstat v klidu, svědky takového epického zpomaleného chaosu se pravděpodobně nestanete. Další možností je, že by červený trpaslík poslal jinou planetu na kolizní kurz společně se Zemí. Tím by se proces daleko urychlil, jelikož se přeci jedná o výlet vesmírem. Jen ne tak úplně šťastný, jelikož by se ze Země stala zmrzlá pustina bez špetky života.