Jaké techniky mučení v současném světě převládají? Seznam je děsivou ukázkou krutostí dějících se kolem nás

Formy mučení se dělí na černé (fyzické) a bílé (psychické), ovšem toto rozlišení je velmi vágní a prakticky všechny formy ovlivňují obě stránky člověka. Podle humanitární skupiny SPIRASI jsou metody fyzického a psychického mučení pozoruhodně podobné a jejich efekty proto nelze dost dobře rozlišit. Následující seznam zahrnuje ty nejhorší metody, které byly používány po tisíce let, ale ani dnes nejsou o nic méně bolestivé a nenechávají o nic mělčí jizvy.

Udušení a experimenty na lidech

Dušení je děsivé samo o sobě, ovšem nedávný výzkum zjistil psychologický důvod jeho efektivity. Nedostatek kyslíku totiž velmi rychle spouští silnou panickou reakci a aktivuje část mozku odpovědnou za čisté přežití. Dušení může spustit záchvaty, vést ke ztrátě vědomí a na rozdíl od jiných metod má vždycky potenciál oběť zabít. Dalšími dlouhodobými efekty jsou chronická bronchitida, trvalé poškození mozku, ztráta paměti, a dokonce kóma.

iZdroj fotografie: Pxhere

O mučení se často přemýšlí jako o použití tupých nástrojů bez rozmyslu. Pokusy na lidech jsou ovšem výrazně propracovanější. Někdy se zaštiťují vědeckým bádáním, použité metody jsou však čistě odporné. Nejhorší případy jsou z 2. světové války. Japonská Jednotka 731 používala lidi jako pokusná morčata, infikovala je nemocemi a z pitvaných těl se snažila vytvořit biologické zbraně. Pokusy zabily na 10 000 vězňů, následné testování dalších 300 000 lidí.

Transplantace tkání a jednoduché bití

Nacističtí doktoři amputovali paže, nohy i další části těla a snažili se je přišít jiným lidem. Výsledky byly děsivé a každá oběť byla naprosto znetvořena, nemluvě o čistém boji o přežití. Odstranění tkáně je jako mučení užíváno dlouhodobě, nejčastěji se jedná o nehty, zuby a prsty. V arabském světě je tradičním trestem pro zloděje useknutí ruky, kterou kradl. Ve středověké Anglii amputovali ruce a uši a tento zvyk rozhodně nevymřel.

iZdroj fotografie: Pxhere

Dánská studie 69 uprchlíků zjistila, že 97 % přeživších zažilo bití ze strany svých únosců. Bití je naprosto univerzální způsob mučení, ačkoli má mnoho variant. Existují i velmi specifické metody jako tzv. falanga či falanka. Tento způsob zahrnuje výlučně bití chodidel. Oběť mučení je pak necitlivá k doteku či teplotě, takže bolestivá zranění snadno přetrvají. Následkem bývá i trvale změněný způsob chůze a četné chronické následky.

Elektrošoky a znásilnění

Mučení elektřinou je poměrně mladé, protože lidé si ji „ochočili“ až koncem 19. století. Jakmile k tomu ovšem došlo, cestu k tomuto využití si našel proud velmi svižně. Američané nevymysleli jen první vedení, ale také první nástroje, které používali policisté od Arkansasu po Seattle. Šoky jsou velmi populární metodou, protože jsou levné a efektivní. Kromě toho se velmi podceňuje jejich psychický dopad, který se skrývá za očividnou fyzickou agonií.

iZdroj fotografie: Pxhere

Sexuální násilí je častou formou hlavně ve válečných dobách. Znásilnění žen, mužů i dětí se objevilo během konfliktů napříč celým světem. Je jedno, jestli útočník pronikne do oběti vlastním tělem, nebo použije nějaký předmět, obojí je klasifikováno jako znásilnění. Statistiky uvádí méně znásilněných mužů, čísla jsou nejspíš vyšší, protože muži se více zdráhají takovou událost hlásit. Dle expertů je znásilněním každé mučení, protože narušuje tělo.

Věšení za končetiny a falešná poprava

Během války ve Vietnamu se ujalo mučení zvané „provazy“. Existuje mnoho variant, ale obvyklá zahrnovala svázání loktů za zády a jejich spojení s patami, které byly zase provázány s hrdlem. Ve svalech tak vzniklo extrémní napětí, které pravidelně způsobovalo trvalé poškození nervů oběti. Turecká disidentka Gulderen Baran byla takto mučena policií. Visela za ruce jak z dřevěného kříže, tak za zápěstí, která měla svázaná za zády.

iZdroj fotografie: Pxhere

Falešná poprava (mock execution) je jakákoli situace, kdy je oběť přesvědčena, že bude zabita ona nebo někdo jí blízký. Může jít o slovní vyhrožování smrtí, případně kopání vlastního hrobu a nucení ke stisknutí spouště zbraně u hlavy. Do této kategorie spadá jakákoli jasná hrozba smrtí. Jedním z příkladu je také „waterboarding“, metoda simulující topení. Obličej oběti je zakryt látkou, na kterou druhá strana lije vodu.

Kterou ze zmíněných metod vnímáte jako nejhorší?

Zdroj: HowStuffWorks