Rusko ztratilo letoun Su-24. Přežil 50 let v mnoha různých konfliktech, Ukrajina se mu ale stala osudnou

Během studené války vzniklo mnoho velmi úspěšných konstrukcí letadel, která měla útočit na pozemní cíle. O něco podobného se snažil i Sovětský svaz, ve kterém se nakonec vyvinul známý útočný letoun Su-24. Do současnosti byl použit v celé řadě konfliktů po celém světě, vyrobeno jich bylo kolem 1 400. Ačkoli mu je téměř 50 let, letoun se zapojuje do bojů i v současné válce na Ukrajině. Ve výzbroji ho mají obě strany, i když Ukrajina měla na začátku bojů jen několik strojů.

Vyhrála měnitelná geometrie křídel

V Sovětském svazu v 60. letech vznesly ozbrojené síly požadavek na letoun, který by byl schopen přesných úderů na pozemní cíle za každého počasí. Uvažovalo se o úpravě staršího letounu Su-7, ale v 60. letech se v USA objevil stíhací letoun F-111. Ten měl proměnnou geometrii křídel, která mu dávala mnoho výhod. Nakonec se sovětští konstruktéři nechali inspirovat touto technologií. Proto přišli s prototypem označeným T-6, který jí disponoval také. A navigačním systémem Puma umožňujícím operace za každého počasí.

Nebylo to bez problémů. Podle dostupných údajů se během vývoje stalo 10 smrtelných nehod, během kterých zahynulo 13 lidí. Různé havárie následovaly i během služby letadla. Přesto v roce 1971 vzlétl první sériově vyráběný letoun a v roce 1975 byl stroj jako Su-24 zařazen do výzbroje sovětského letectva. Svou konstrukcí jde o dvoumístný dvoumotorový hornoplošník s měnitelnou geometrií křídel, který je schopen dosahovat nadzvukových rychlostí.

iZdroj fotografie: Chris Lofting / Creative Commons / GFDL

Letoun je 22,53 metru dlouhý a rozpětí jeho křídel je až 17,64 metru. O pohon se stará dvojice motorů AL-21F-3A. Ty jsou schopny stroji udělit rychlost až Mach 1,6 ve vyšších výškách. U hladiny moře pak letoun může dosáhnout rychlosti Mach 1,06. Dolet je téměř 2 800 kilometrů, ale při bojových misích se 3 tunami munice je bojový dosah 615 kilometrů. Letoun může vystoupat do výšky 11 kilometrů.

Rozsáhlá škála výzbroje

Výzbroj stroje je velmi variabilní. Má zabudovaný letecký kanon Gryazev-Shipunov Gsh-6-23 ráže 23 milimetrů se zásobou 500 nábojů. Na 9 závěsnících pak může nést až 9 tun výzbroje. Ty mohou tvořit různé typy neřízených raket jako S-8, S-13 a další. Dají se ale nasadit i naváděné střely, například Ch-59. Stroje nosí i různé druhy bomb, od obyčejných až po laserově naváděné. Vyzbrojeny ale mohou být i protiradarovými raketami nebo protilodní střelou Ch-31. Letadla mají i systémy, které je mají varovat a chránit před naváděnými střelami.

Existuje více variant letounu. V současné době se používají modernizované varianty Su-24M a M2. Sovětský svaz a Rusko letouny také vyvážely, například do Alžírska, Sýrie či Iráku. Sovětský svaz, případně Rusko letouny nasadily v Afghánistánu, Čečensku, Gruzii či Sýrii. Nyní jsou letouny používány na Ukrajině, několik z nich bylo prokazatelně sestřeleno. V ruském letectvu je nyní nahrazují modernější stroje Su-34.