Záhadná smrt muže, který vynalezl vodou poháněné auto – podle všeho to vypadá, že byl prostě „zneškodněn“

Místem činu je tentokrát Grove v Ohiu, Franklin County. Je 21. března roku 1998, první jarní den, a čtyři muži obědvají v jedné z místních restaurací. Obsluha přináší brusinkový džus a jeden z mužů zareaguje na první doušek dosti netradičně. Rychle vstane a chytne se za krk, přestává dýchat. Vyběhne ven na parkoviště, tam zkolabuje a jeho poslední slova jsou „otrávili mě“. Takhle skonal Stanley Meyer, který stál za údajně revoluční technologií.

Rychle uzavřený případ

Vedoucí detektiv Steve Robinette vyslechne všechny přítomné, dozví se tak i znění posledních slov oběti identifikované jako Stanley Meyer. Jedním ze spolustolovníků mrtvého byl jeho bratr Stephen, který epitaf zaslechl. Robinette nemá v úmyslu nekonečné vyšetřování. Nechá provést toxikologii, která s ničím nepřijde, a promluví s koronerem. Ten vidí příčinu v mozkovém aneurysmatu, což odpovídá dřívějším příhodám s vysokým krevním tlakem. Případ je uzavřen za 3 měsíce.

iZdroj fotografie: Public Domain

Složka je zapečetěna barevnou páskou a na přebalu stojí „smrt z přirozených příčin“. Formálně je tedy případ vyřešen. Robinette v roce 2015 opouští řady policie a dá se na politiku, stane se zastupitelem a následně kandiduje na starostu. Jenže za ty roky na Stanleyho případ nezapomněl. Meyer byl vynálezcem auta poháněného vodou, podle některých zanechal zprávu „otrávili mě, protože to, co dělám, by zcela změnilo automobilový svět.“

Případ, který mu nedal spát

Koronerova zpráva uváděla, že nebyl nalezen jed známý americké vědě. Možná je ale třeba jít trochu dál. Meyer strávil celý život patentováním nejrůznějších postupů od bankovnictví po monitoring zdraví. Pak se rozhodl prozkoumat svět aut. V roce 1975 vedlo ovšem ropné embargo na Středním východě k ropné krizi v USA a auta se velmi špatně prodávala. Podle Meyera ležela cesta k ropné nezávislosti v autech poháněných vodou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vytvořil proto palivový článek, který měl vodu rozložit na základní atomy a následně spálit vodík. To vytvořilo energii a uvolnilo kyslík spolu s dalšími zbytky. To znamenalo taky nulové emise. Za několik měsíců měl hotový celý motor, který namontoval na buginu s nápadným nápisem „auto na vodu“. Pak povolal všechny svaté kvůli ochraně a úspěchu. Tento vůz měl ujet 180 kilometrů na pouhé 4 litry vody, tedy doslova zadarmo. Zní to přímo kouzelně.

Nemožnost reálné verifikace

Tam ovšem začaly potíže. Existuje záznam pohybujícího se vozu a fotografie obdivujících lidí. Podle mnoha ale nikdy nedošlo ke skutečnému ověření funkčnosti motoru. Tedy zda je skutečně poháněn jen vodou a jestli koncept opravdu funguje. Soud pak jmenoval tři pozorovatele, kterým ale Meyer odmítl auto vydat. Ti usoudili, že na „vynalezeném“ procesu nebude nic revolučního a neexistují důkazy, že by vozidlo skutečně poháněl.

V roce 1996 shledal soud v Ohiu celý koncept „hrubým a závažným podvodem“. Svým investorům měl Meyer také vrátit 25 000 dolarů. Několik vědců se snažilo k motoru dostat blíž, pak však uvedli, že Stanley je velmi paranoidní a odmítl s buginou podstoupit jakékoli zkoušky. Stephen Meyer tvrdil, že týden po bratrově smrti byla bugina ukradena neznámými lidmi. Po opětovném nalezení ji zazdil, aby ji nikdo nezničil – nebo neprozkoumal.

Byl to podle vás podvod, nebo potlačená revoluce?

Zdroj: EnvironmentUmn