Legendární studánka na Pelhřimovsku prý vrátila zrak slepé kněžně. U pramene dodnes stojí kaplička a voda stále vyvěrá
Pramen v lese u Studeného podle pověsti vrátil zrak slepé kněžně, a dodnes k němu lidé chodí pro vodu.
Obsah článku
Na pomezí Benešovska a Pelhřimovska se v mělkém údolí pod stromy ukrývá studánka U Kněžny, místo, kde se potkává středověká legenda s živou poutní tradicí. Místní vyprávění připisuje zdejší vodě uzdravení oslepnuvší kněžny Svatavy, manželky prvního českého krále. Kapličku nad pramenem nechala vystavět žena z nedaleké Petrovy Lhoty roku 1919 a každou první červencovou neděli se tu dosud slouží mše. V roce 2011 si studánka vysloužila titul Studánka Vysočiny. Přesto o ní většina Čechů nikdy neslyšela.
Legenda o slepé kněžně Svatavě a zázračném prameni
Podle pověsti tudy kdysi projížděla kněžna Svatava, která přišla o zrak. Zastavila se u lesního pramene, omyla si oči, a prohlédla. Příběh koluje krajem v různých obměnách, nejpodrobněji ho zachytil Bohumil Bušek ve Studenském občasníku z roku 2010. Historický protějšek legendární postavy představuje Svatava Polská, choť Vratislava II., korunovaná po jeho boku 15. června 1086 v Praze. Zemřela 1. září 1126 a její jméno se v širším okolí Želivky otisklo do pojmu Svatavin újezd, majetkového celku darovaného vyšehradskému kostelu ještě před rokem 1187.
Kaplička z roku 1919 a červencové poutě, které drží paměť místa
Kamennou kapličku nad studánkou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty na přání svého zesnulého syna Josefa. Stalo se tak roku 1919, tedy krátce po konci první světové války, v době, kdy venkovské komunity hledaly nové symboly naděje. Od té doby se u pramene každou první neděli v červenci scházejí věřící k pobožnosti. Právě tato nepřerušená rituální vrstva odlišuje U Kněžny od desítek zapomenutých studánek v českých lesích. Místo má patrona, obec Studený, a v Národním registru pramenů a studánek figuruje pod identifikačním číslem 1929 s ověřenou polohou.
Kudy ke studánce: praktický průvodce posledním kilometrem
Cesta začíná ve Studeném, odkud se vyrazí směrem na Křivsoudov. Po odbočení do osady Petrova Lhota pokračujete za poslední stavení, přes louku k dřevěnému můstku a pak zhruba tři sta metrů lesní pěšinou. Registr eviduje souřadnice N 49°36’28.608″ E 15°06’24.162″ a katastrální území Skoranovice, okres Pelhřimov. Terén zvládne každý, kdo obuje pevnější obuv, cesta vede po nezpevněném podkladu, ale bez převýšení. Autem se dá dojet až k okraji Petrovy Lhoty, zbytek patří nohám.
Voda na vlastní nebezpečí: co víme a co chybí o kvalitě pramene
Registr estudanky.eu řadí U Kněžny mezi „poživatelné záznamy“, tedy zdroje, z nichž lidé běžně nabírají pitnou vodu, ovšem na vlastní odpovědnost. Aktuální laboratorní rozbor se pro tento konkrétní pramen veřejně dohledat nepodařilo. Pro srovnání: Zdislavina studánka v Jablonném v Podještědí, součást mnohem známějšího poutního areálu spojeného se svatou Zdislavou, disponuje veřejně dostupným rozborem z května 2025. U Kněžny taková transparentnost zatím chybí. Kdo chce mít jistotu, udělá dobře, když si vodu nechá otestovat sám, nebo ji bere jako součást zážitku, nikoli jako certifikovaný zdroj.