Fenomenální rakety ATACMS by se Ukrajině nesmírně hodily. Existují ale důvody, proč je USA nemá v plánu darovat

Jednou ze zbraní, kterou by ráda Ukrajina od Spojených států dostala, jsou rakety ATACMS. Vlastně nejde ani tak o zbraň, jako spíše o munici do raketometů HIMARS a M270, které již Ukrajina má. Ovšem rakety, které k nim dostala, mají dostřel maximálně 80 kilometrů. Pokud by měla k dispozici i ATACMS, dostřel střel z raketometu by výrazně narostl. Není proto divu, že o takovouto schopnost ukrajinská armáda nadmíru stojí.

Velký dolet a přesnost

Kompletní označení střel je MGM-140 Army Tactical Missile System, což v překladu znamená taktický raketový systém. Jejich vývoj začal na počátku 80. let. Americké ozbrojené síly chtěly střelu, která by dokázala zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti a s velkou přesností. Výhodou bylo, že se dala odpalovat z raketometu M270. Existovaly varianty s kazetovou municí. V současnosti se používají hlavně rakety s tříštivou hlavicí od hmotnosti 221 kilogramů odvozené od hlavice protilodní střely Harpoon.

V populárních raketometech HIMARS Ukrajina používá 6 raket M30 nebo M31 s dostřelem 80 kilometrů. Jsou ve speciálním pouzdře, které se do raketometu nabije. V pouzdře stejné velikosti je i raketa AMCMS s tím rozdílem, že je zde jenom jedna, protože je větší. HIMARS unese pouzdro jedno, M270 dvě. Střela na délku 4 metry, šířku 610 milimetrů a hmotnost 1 670 kilogramů. Ale především dolet až 300 kilometrů, tedy téměř čtyřnásobek toho, kam jsou schopny doletět střely, které má Ukrajina nyní k dispozici.

ATACMS dosahuje rychlosti Mach 3 a je schopna zasáhnout cíl s udávanou přesností 9 metrů, ale nejnovější verze pravděpodobně ještě s o něco lepší. Sestřelit tuto taktickou balistickou raketu není jednoduché, je totiž poměrně rychlá. Na druhou stranu Rusko disponuje systémy S-400 a S-500, které by toho, alespoň papírově, schopny být měly. Přesto by poskytnutí takových střel poskytlo Ukrajině možnosti, které dnes postrádá.

Ohrožení skladů i mostu na Krym

Asi nejviditelnější by byla schopnost dostřelit na Kerčský most na poloostrov Krym. V dostřelu by byly i základny a sklady zásob na Krymu a dalších oblastech, které jsou dnes za hranicí 80 kilometrů. Ty by byly spolu s velitelskými centry logickými cíli. Protože by je Ukrajina mohla ničit, pro Rusy by to znamenalo nutnost velké zásobovací základny přesunout 300 kilometrů od fronty, což by jim značně komplikovalo zásobování. Již hranice 80 kilometrů pro ně znamenala velké komplikace a pomohla úspěšným ukrajinským ofenzivám.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Problém je, že mnoho takovýchto cílů se nachází na Krymu a na území Ruska. Vzhledem k ruské invazi jsou legitimními vojenskými cíli. Ale mnozí američtí představitelé se obávají reakce Ruska na to, kdyby tyto střely ničili cíle v Rusku. Ukrajina sice nabízí, že by útočila jen na vojenské cíle, dokonce jen na ty schválené USA, které by měly v jejich seznamu právo veta, aby bylo garantováno, že by byly útoky prezentovány jako pomsta za ruské útoky na ukrajinská města. Ale i přes to se zdá, že střely nakonec nedostane.