Černobyl. Nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Panuje kolem ní stále mnoho nevyjasněných otázek a okolností

I po mnoha letech vědeckého bádání a vládního i dalšího vyšetřování zůstává stále řada nezodpovězených otázek a nevyjasněných okolností. Týkají se hlavně dlouhodobého zdravotního dopadu, který má masivní únik radiace na kohokoli, kdo je mu vystaven. Město Černobyl se nachází asi 130 kilometrů na sever od Kyjeva, hlavního města státu. Zároveň tak stojí cca 20 kilometrů od hranic s Běloruskem.

Černobylská elektrárna, Pripjať a okolí

Elektrárna sestávala ze čtyř reaktorů, navržených a postavených v 70. a 80. letech 20. století. Další součástí byl lidmi vytvořený vodní rezervoár velký asi 22 kilometrů čtverečních, který reaktory chladil a byl napájen řekou Pripjať. Samotné město Pripjať bylo založeno roku 1970 a se vzdáleností méně než 3 kilometry bylo nejbližším městem. V roce 1986 tu žilo skoro 50 000 lidí. Menší a starší město Černobyl bylo asi 15 kilometrů daleko a zahrnovalo 12 000 obyvatel.

Antes de iniciar, é necessário falar sobre a madrugada do dia 26 de abril de 1986, quando partículas radioativas se espalhavam pelo o céu em decorrência da explosão do reator número quatro da Central Nuclear de Chernobyl. pic.twitter.com/pHvcectWNI

— História em Fatos (@historiaemfatos) June 27, 2020

Zbytek regionu tvořily hlavně farmářské usedlosti a husté a rozsáhlé lesy. Černobylská elektrárna používala reaktory RBMK-1000 podle sovětského návrhu. Jde o typ, který je dnes univerzálně považován za konstrukčně vadný. Tyto reaktory sestávaly z tlakových trubek, jež využívaly jako palivo obohacený uran U-235 k ohřevu vody. Vytvářely tak páru, která roztáčela turbíny reaktoru a vyráběla elektřinu.

Reaktor s vlastním životem

Ve většině reaktorů je voda také použita k chlazení a zároveň k úpravě reaktivity jádra reaktoru odebráním nadbytečného tepla a páry. Reaktor RBMK-1000 ale používal ke kontrole reaktivity grafit, který současně udržoval jadernou reakci ve stálém běhu. Jak se jádro ohřívalo a vytvářelo další páru, stávalo se reaktivnějším. Vznikala tak pozitivní zpětná vazba a smyčka, které inženýři říkají „positive-void coefficient“.

Exploze nastala 26. dubna 1986 během běžné kontroly, aspoň podle rozboru UNSCEAR, Komise OSN pro efekty radiace. Operátoři plánovali testování elektrických systémů, přičemž odpojili zcela klíčové kontrolní mechanismy, což šlo proti bezpečnostním předpisům. To způsobilo, že generátor dosáhl nebezpečné nestability a velmi nízkých úrovní výkonu. Přes některé nejasnosti příčin panuje shoda, že za explozí stála nadbytečná pára.

Výbuch a smrt ve větru

Tento masivní nadbytek způsobila redukce chladicí vody, kvůli čemuž se pára koncentrovala do chladicích trubek. To způsobilo obrovské přepětí, které operátoři nedokázali nijak vypnout. K výbuchu došlo v 1:23 hodin po půlnoci, zničil celý reaktor a zažehl obrovský požár. Radioaktivní trosky z paliva a součástek reaktoru pršely na celou oblast, zatímco oheň se šířil od budovy reaktoru na sousední objekty.

iZdroj fotografie: iStock

Toxické výpary a prach pak odnášel vítr, se kterým šly i produkty jaderného štěpení a vzácné plyny bez barvy a zápachu. Exploze zabily dva pracovníky, kteří byli prvními z hrstky osob usmrcených bezprostředně po nehodě. Během následujících dnů se ale v důsledku požáru a obrovské radiace vyšplhaly statistiky úmrtí na mnohem vyšší čísla. Úvodní oheň byl uhašen za 5 hodin, ten živený grafitem ale trval 10 dní a bojovalo s ním 250 hasičů.

Následující dny a týdny

Během 3 měsíců po černobylské katastrofě zemřelo na následky radiace a dalších efektů podle NRC 31 lidí. V letech 1991–2015 bylo dalších víc jak 20 000 osob diagnostikováno s rakovinou štítné žlázy. Ta se podle zprávy UNSCEAR týkala hlavně pacientů, kterým bylo v době nehody méně než 18 let. Ačkoli může existovat mnoho dalších případů, celková hladina těchto dopadů Černobylu je nižší, než se původně očekávalo.

Někteří experti se domnívají, že neopodstatněný strach z otravy radiací vedl k většímu utrpení než samotná katastrofa. Mnoho doktorů například doporučilo těhotným ženám jít na potrat, aby se vyhnuly riziku narození postiženého dítěte. Skutečná úroveň jejich ozáření byla dle vedení UNSCEAR příliš nízká, aby způsobila závažné potíže. Krátce po úniku uhynulo v okolí Černobylu množství stromů, což se projevilo jejich jasně červenou barvou.

Kolik let vám bylo v době, kdy k této katastrofě došlo?

Zdroj: LiveScience