Plánované zastarávání: Proč si musíte stále pořizovat nový telefon?

Možná jste už slyšeli o stoleté žárovce, která svítí více než sto let. Jak je to ale s těmi, které používáme dnes?

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Příběh se začal psát v roce 1924, kdy se sešla skupina obřích výrobců elektroniky z USA, Německa a Velké Británie, aby prodiskutovali otázku životnosti. Shodli se na tom, že žárovky s dlouhou životností nejsou dobré pro obchod. Dohodli se proto na zkrácení doby svícení, a dokonce si mezi sebou ukládali pokuty, aby odradili všechny, kteří by se jejich dohodu rozhodli porušit.

Hnutí se označuje jako plánované zastarávání. Je to sobecké, ale z obchodního hlediska to dává smysl. K této konspiraci se od té doby přidala řada výrobců. Příklad za všechny: Společnosti Samsung a Apple, které dostaly v roce 2018 malou pokutu (na tak velké společnosti) za to, že nechávaly své výrobky záměrně zastarávat.

Co je to plánované zastarávání?

Plánované zastarávání je podle definice obchodní strategie, která vyžaduje plánování a zabudování zastarávání do výrobku již od jeho počátku. Zastarávání je proces, kdy se výrobek stává nepoužitelným nebo nemoderním, a tím pádem zastaralým. Mezi čtyři hlavní typy plánovaného zastarávání patří vymyšlená životnost, prevence oprav, zastarávání hardwaru a aktualizace softwaru.

Plánované zastarávání v praxi

Zabránily pokuty Samsungu, Applu nebo jiným výrobcům telefonů v tom, aby se na spotřebitele vrhli s nekvalitními výrobky jako bandité? Asi ne. Existuje spousta způsobů, jak záměrně zajistit, aby výrobky zastaraly dříve, a to i v mezích zákona. Zde uvádíme příklady toho, jak vás nutí, abyste si každý rok pořídili nový výrobek.

Prevence oprav

Nemáte rádi, když vám někdo brání odnést zařízení, které jste si koupili za těžce vydělané peníze, do opravny? A vidíte, děje se to za bílého dne. Největší máslo na hlavě má v tomto případě společnost Apple. Pokud vlastníte některý z jejích přístrojů, jistě jste si všimli, jak obtížné je opravit nebo vyměnit součástky.

Společnost argumentuje tím, že se tak děje kvůli bezpečnosti a proto, aby se předešlo použití nekvalitních dílů, které by mohly vést ke ztrátě záruky. Přesto se to dá považovat za plánované zastarávání. Používají podivné šroubky, k jejichž odmontování je třeba mít speciální šroubováky. Ani kryt si doma jen tak neotevřete sami. A angažování profesionála je tak nákladné, že raději výrobek celý vyměníte.

U většiny zařízení se další prodej stává téměř nemožným, i kdyby se vám je nakrásně podařilo opravit. Důvodem jsou četné překážky, které vám do cesty staví servisní smlouvy a licence většiny výrobců.

Zastarávání hardwaru

Jednou z nejparnějších forem plánovaného zastarávání je hardware. Výrobci mohou používat součástky, které se příliš rychle opotřebovávají, nebo je záměrně učiní nenahraditelnými – příkladem jsou integrované baterie, které dnes výrobci lepí na základní desku telefonu.

Lithiové baterie nemohou optimálně fungovat věčně. Po více než roce střednědobého až dlouhodobého používání již můžete začít pozorovat změny ve výkonu. V důsledku toho budete muset zařízení dobíjet častěji než jednou denně. Protože však baterii nelze vyměnit, buď se s těmito nepříjemnostmi smíříte, nebo si pořídíte nový výrobek. Často proto vyhraje nový telefon.

Stává se to i u jiné elektroniky – například u tiskáren. Pořídíte si tiskárnu za výhodnou cenu, jen abyste zjistili, že inkoust stojí víc než samotná tiskárna! Někteří výrobci mají dokonce zabudované systémy, které zajišťují, aby inkoust neklesl pod danou úroveň a vy jste museli pořád nakupovat nové náplně.

Softwarové aktualizace

Někdy se dostanete do nepříjemné situace, kdy budete potřebovat nainstalovat herní engine. Klidně i takový, který jste již dříve používali. Najednou však zjistíte, že s vaším zařízením nebo operačním systémem není kompatibilní. Rozhodnete se tedy operační systém aktualizovat, ale zjistíte, že hledaný systém iOS 14.7.1 je k dispozici pouze pro iPhone 6s a vyšší. A uživatelé systému Android na tom mohou být ještě o poznání hůř.

Tento nedostatek můžete napravit tím, že zůstanete u webových her, například u online kasinových her a prohlížečových her. Stále vás ale mohou dostat jiné aplikace. Zrovna nedávno lidé zjistili, že některé aplikace určené ke skenování očkovacích QR kódů jsou vybíravé, pokud jde o operační systémy.

Jedná se o klasické zastarávání aktualizací softwaru. Vy se tak musíte rozhodnout, jestli přijdete o svou oblíbenou aplikaci nebo online službu, anebo si pořídíte zcela nový telefon, který vás přijde na několik tisíc. Pokud se rozhodnete pro druhou možnost, získáte požadované služby. Přinejmenším do doby, než se nějaká miliardová společnost rozhodne, že je na čase, abyste utratili víc.

Domnělé zastarávání

Za tohle můžete spíš vy než výrobce. Domnělé zastarávání je chytrá marketingová strategie, kterou dnes používá každý výrobce telefonů. S telefonem ani nemusí být žádný problém, abyste ho chtěli vyměnit.

Každý rok vycházejí nové produkty stejné řady –⁠ řeč je například o řadě Samsung Note nebo řadě S. Výrobci uvádějí na trh každý rok aktualizované modely. Když si je pozorně prohlédnete, možná vám dojde, že téměř nikdy nedochází k výraznému zlepšení.

Výrobci vydávají nové modely s jinými tvary, umístí fotoaparáty na jiná místa, změní tlačítka nebo přidají několik dalších barev. Často se dokonce tvar vrací ke starším modelům, které jste už možná dávno pustili z hlavy. Protože si všichni kolem vás pořizují nové, nablýskanější modely, nakonec nebudete moct odolat a objednáte si je taky.

Ospravedlnění

Výrobci a technofobové na celém světě mají pro plánované zastarávání jeden hlavní argument. Věří, že stimuluje inovační pokrok. Pokud by společnosti přicházely pouze s jedním výrobkem, který by vydržel velmi dlouho, spotřebitelé by nebyli motivováni k upgradu. 

V důsledku toho by klesly tržby a společnosti by mohly být dokonce nuceny ukončit činnost nebo přestat inovovat. Inovace by nebyly potřeba, i kdyby fungovaly dál.

Obavy o životní prostředí

Kromě toho, že vás přinutí nebo obelstí, abyste se rozhodli pro tento zbytečný výdaj, v souvislosti s plánovaným zastaráváním rostou také obavy o životní prostředí. Čím víc nakupujeme novější výrobky, tím víc se ty starší stávají nepoužitelnými. A pak se ke slovu dostávají problémy s elektronickým odpadem.

Mnoho lidí sice starší telefony strká do šuplíků, ale všichni je jednou vyhodíme. Jen mezi lety 2010 a 2019 bylo celosvětově vyprodukováno 53,6 miliónů metrických tun odpadu. To představuje nárůst o více než 44 miliónů metrických tun za pouhé čtyři roky!

Boj s plánovaným zastaráváním

Zákazníci mají naštěstí vždycky někoho, kdo se za ně postaví. Existuje například řada kanálů na YouTube, jako je JerryRigEverything, které ukazují, jak rozebrat telefon. Na webu iFixit pak najdete podrobné návody, jak opravit většinu mainstreamových zařízení.

Problému si všímají i vlády (například britská vláda) a pomalu prosazují zákony a iniciativy, které plánované zastarávání řeší. Krásným příkladem je snižování daní na produkty, které mají vydržet déle.

Životnost baterie se dá prodloužit:

  • Vyhýbáním se extrémním teplotám, a zejména při plné kapacitě. Zatěžování může mít za následek zvýšenou ztrátu kapacity.
  • Nabíjením při nízkých napětích, protože technologie rychlonabíjení generuje obrovské množství tepla.
  • Udržováním procentuálního rozmezí mezi 25 a 75 %. Nadměrné vybíjení a nabíjení zvyšuje opotřebení baterie.

Závěr

Problém plánovaného zastarávání je těžké uchopit a zřejmě v dohledné době jen tak neskončí. Většina vlád nad tím přivírá oči, protože se jedná o zdroj větších zisků. A navíc ti, kteří by s těmito giganty neměli problém bojovat, i zákazníci mají plné ruce práce s tím, aby byli trendy. Ke zdolání téhle konspirace tedy bude vést dlouhá a trnitá cesta.

Diskuze Vstoupit do diskuze
130 lidí právě čte
Zobrazit další články