Jak dlouho by trvalo obejít těleso, které často sledujeme z našich oken? Bylo by to rychlejší, než myslíte, ale je to logistická noční můra.
Z našeho výhodného místa na Zemi se Měsíc jeví velmi malý. Ale pokud byste měli skočit do vesmírné lodi, vzít si na sebe skafandr a vypravit se na velkou hvězdnou cestu, jak dlouho by vám trvalo ho celý obejít? Odpověď na tento problém závisí na myriádě faktorů – rychlosti vaší chůze, kolik času denně jí strávíte a jak moc si zajdete, abyste se vyhnuli nástrahám měsíční topografie. Cesta kolem Měsíce může trvat klidně přes rok, ale je tu opravdu hodně nástrah.
Náročný terén, který rozhodně není procházkou
Podle NASA vstoupilo na povrch Měsíce celkem 12 lidí, z nichž všichni byli členové posádek misí Apollo mezi lety 1969 až 1972. Záznamy odvysílané na Zemi ukazují, jak náročná (a podle všeho zábavná) je chůze po jeho povrchu, respektive poskakování po Měsíci, protože gravitace je proti Zemi šestkrát menší. Výzkumy NASA ovšem také ukázaly, že lidé mohou na Měsíci manévrovat mnohem rychleji, než právě astronauti Apolla.
Teoreticky by tak i přechod po obvodu Měsíce mohl být proveden rychleji, než se původně odhadovalo. Během NASA misí poskakovali astronauti po povrchu neformálním tempem 2,2 kilometrů za hodinu. Tohle pomalé tempo bylo hlavně způsobeno neohrabanými a natlakovanými skafandry, které nebyly navrhované s ohledem na mobilitu. Pokud by chodci po měsíci měli sportovní kombinézy, ve kterých se pohybuje snadno, mohli by se dostat opravdu do tempa.
Revize pro rychlejší pohyblivost
V roce 2014 otestovala NASA možnou rychlost člověka při chůzi a běhu v simulaci lunární gravitace. Experiment odhalil, že účastnici mohli chodit rychlostí až 5 kilometrů za hodinu, než se dostali do běhu. Nejen, že je to víc jak dvojnásobek rychlosti Apollo astronautů, ale je to docela blízko normální rychlosti chůze na Zemi, která je asi 7,2 kilometrů v hodině. Účastníci studie dokázali takovou rychlost vyvinout díky volně pohyblivým pažím.
Pohyblivé paže vytváří kyvadlový pohyb, který vytváří sílu směrem dolů a dopředu, která částečně kompenzuje nedostatek gravitace. Právě tohoto hybného momentu původní astronauti nedosáhli, protože jejich skafandry na to nebyly navržené. Při tomto hypotetickém maximálním tempu by člověk urazil obvod měsíce asi za 91 dní. Samozřejmě není možné to ujít v kuse, takže reálná doba by byla mnohem delší.