Česko má nejhustší železniční síť v Evropě. Rekordní tunel u Plzně měří přes 4 km
Na každých tisíc kilometrů čtverečních připadá v Česku zhruba 124 km kolejí, což je nejvíc v Unii. V téhle spleti tratí se skrývá nečekaná sbírka rekordů.
Obsah článku
Za Rokycany se rychlík z Prahy stočí k zalesněným kopcům Homolka a Chlum a během pár vteřin zmizí pod zemí. Další čtyři kilometry s kouskem jede tmou. Ejpovické tunely měří 4 150 metrů a od prosince 2018 drží titul nejdelšího železničního tunelu v zemi. Leží přitom v krajině, kterou statistici řadí na evropský vrchol. Podle Eurostatu mělo Česko v roce 2023 nejhustší železniční síť ze všech členských států. Tunel u Plzně je jen první zastávka. Na stejné síti najdete nádraží téměř v tisícimetrové výšce, ozubnicovou trať, která šplhá do Jizerských hor, i obří betonový oblouk nad Orlíkem. Většinu z toho zvládnete za jediný víkend s jízdenkou v kapse.
Nejhustší železniční síť v EU podle Eurostatu a ČSÚ
Ukazatel, podle kterého Česko vede, je prostý: délka tratí dělená rozlohou státu. Eurostat do něj započítává konvenční i vysokorychlostní železnici; metro, tramvaje ani lehkou kolejovou dopravu nezahrnuje. V publikaci Eurostatu o klíčových údajích evropské dopravy za rok 2025 se Česko s přibližně 124 km na 1 000 km² objevuje na čele před Belgií, Německem a Lucemburskem.
Pohled na sousedy ukazuje, jak výrazný je ten náskok:
| Země | Km tratí na 1 000 km² (2023) |
|---|---|
| Česko | cca 124 |
| Německo | cca 113 |
| Rakousko | cca 68 |
| Polsko | cca 63 |
Domácí statistika dospívá k velmi podobnému výsledku. Český statistický úřad eviduje ke konci roku 2024 provozní délku 9 514 km a hustotu 120,6 metru na km², tedy 120,6 km na tisíc čtverečních kilometrů. Drobná odchylka od evropské hodnoty plyne z jiného roku a odlišné metodiky. Pořadí se tím nemění.
Hustota je dědictvím průmyslové éry, kdy koleje propojovaly doly, továrny a okresní města. Podle nás ji nelze zaměňovat s kvalitou. Hospodářská strategie z února 2026 připomíná, že 78 % délky sítě tvoří jednokolejné tratě. Kapacita proto drhne hlavně u nákladní dopravy. Česko tedy vlastní mimořádně rozvětvenou síť, kterou zatím nevyužívá naplno.
Ejpovické tunely: rekord vyražený pod Homolkou a Chlumem
Pod plzeňskými kopci vedou vedle sebe dvě samostatné jednokolejné tunelové trouby, každá dlouhá 4 150 metrů. Vyrazil je štít přezdívaný Viktorie. Stavební firma SATRA uvádí realizaci v letech 2014 až 2018, pravidelné vlaky s cestujícími sem zamířily v prosinci 2018. Přeložka nahradila starý oblouk přes Chrást a úsek Rokycany-Plzeň zkrátila zhruba o 6,1 km. Modernizace celého úseku vyšla přibližně na 6,8 miliardy korun.
Skok oproti předchozím držitelům primátu je obrovský. Březenský tunel měří 1 758 metrů, šumavský Špičácký 1 747 metrů. Ejpovické tunely je tak převyšují víc než dvojnásobně.
V evropském měřítku jde o skromnější rozměry. Švýcarský Gotthardský úpatní tunel s 57 km platí za nejdelší provozovaný železniční tunel planety, takže je asi 13,7krát delší než ten plzeňský. Eurotunel pod Lamanšským průlivem má roury dlouhé kolem 50 km, z toho 37 km vede pod mořem. Brennerský úpatní tunel mezi Rakouskem a Itálií má po dokončení nabídnout 55 km, s innsbruckým obchvatem 64 km. To odpovídá zhruba patnáctinásobku české délky. Alpy si ovšem žádají jiné řešení než pahorkatina mezi Prahou a Plzní. Ve své kategorii Ejpovice obstojí se ctí.
Chotýčanský tunel a Pendolino na dvoustovce: rekordy, které teprve přicházejí
Ejpovický primát má vyzyvatele. Na jihu Čech se chystá modernizace úseku Nemanice I-Ševětín se dvěma dvoukolejnými tunely. Kratší měří 3 120 metrů, Chotýčanský dosáhne 4 806 metrů a dosavadního rekordmana předběhne o 656 metrů. Leták Správy železnic k modernizaci úseku Nemanice I-Ševětín slibuje zdvoukolejnění, zrušení přejezdů a rychlost až 200 km/h. Projektové podklady počítaly s otevřením v prosinci 2032. Soutěž na zhotovitele však Správa železnic 18. února 2026 zrušila, proto je potřeba brát harmonogram s rezervou.
Proč se staví stále delší tunely? Dlouhá podzemní stopa umožní napřímit trasu, obejít klikatá údolí i zástavbu a oddělit rychlé dálkové spoje od přeplněných příměstských úseků. Dá se očekávat, že podobná logika ovlivní i úsek Praha-Beroun a plánovanou vysokorychlostní trať do Drážďan.
Druhý rekord už jezdí. Podle Českých drah jednotka Pendolino 680.001 dosáhla 31. srpna 2025 poprvé s cestujícími rychlosti 200 km/h. Dvoustovku využívá mezi Voticemi a Sudoměřicemi u Tábora a mezi Soběslaví a Doubím, kde jsou úseky přizpůsobené vlakům s naklápěcí skříní. Cesta z Prahy do Českých Budějovic trvá 95 minut, směrem na sever o pět minut méně.
Kubova Huť, Tanvald i Orlík: výšky, sklony a mosty
Nejvýše položené nádraží leží na Šumavě. Kubova Huť na trati 198 Strakonice-Volary se nachází v nadmořské výšce 995 metrů. Formálně jde o dopravnu, primát se jí ale obecně přiznává. Opačný pól tvoří Dolní Žleb v kaňonu Labe, nejníže položená stanice sítě.
Nejstrmější trať vede z Tanvaldu do Kořenova. Ozubnicová dráha zdolává sklon až 58 promile, což znamená stoupání skoro šest metrů na každých sto. Po rozsáhlé obnově ji 1. listopadu 2025 slavnostně projela historická lokomotiva přezdívaná Rakušanka. Zubačka je tak znovu turistickým lákadlem, v Kořenově navíc čeká železniční muzeum.
Největší železobetonový oblouk překlenuje Orlickou přehradu. Schwarzenberský most na trati Tábor-Písek má oblouk o rozpětí 156 metrů, celkovou délku 316,3 metru a kolej ve výšce 43,5 metru nad hladinou. Jeho romantičtějším protějškem je Žampach u Jílového. Kamenný viadukt na Posázavském pacifiku se tyčí 41,73 metru nade dnem údolí a uvádí se jako nejvyšší kamenný železniční most v zemi. Technický rekord drží Orlík, srdce výletníků podle nás spíš patří Žampachu.
Nejrychlejší výhybky najdete v Prosenicích u Přerova, kde vlaky odbočují až stošedesátkou. A pražské Masarykovo nádraží je nejstarším parostrojním nádražím metropole. První vlak odtud vyjel 20. srpna 1845. Přestavba stanice má podle aktuálních plánů skončit v roce 2027 a Národní technické muzeum v jejím areálu otevře Muzeum železnice a elektrotechniky v roce 2030.
Výlet za železničními rekordy: kam vyrazit vlakem na jeden den
Řada prvenství má praktickou hodnotu. Stačí vybrat region:
- Plzeňsko: Ejpovické tunely si užijete z okna rychlíku mezi Prahou a Plzní. Pěší návštěva tunelu nedává smysl, zážitkem je samotná jízda.
- Šumava: Do Kubovy Huti dojedete po trati ze Strakonic do Volar. Odtud se nabízí túra na Boubín.
- Jizerské hory: Zubačka z Tanvaldu do Kořenova pokračuje k Harrachovu. Ocení ji rodiny s dětmi i milovníci techniky.
- Okolí Prahy: Žampach je od zastávky Luka pod Medníkem nebo od Jílového u Prahy pár kroků pěšky. Ideální sobotní cíl pro Pražany.
- Jižní Čechy: Schwarzenberský most se dá spojit s procházkou podél Orlíku u Červené nad Vltavou.
- Střední Morava: Prosenické výhybky projedete na trati u Přerova, aniž byste si toho všimli. O to lepší historka.
- Centrum Prahy: Masarykovo nádraží stihnete mezi dvěma vlaky nebo při krátké procházce.
Kdo se vydá na jih, může navíc během jedné cesty zažít dvoustovku Pendolina a vystoupit v Táboře směrem k Orlíku.