MiG-29 patřil k pýchám československého letectva. Teď stroje nejspíš poputují na Ukrajinu

Sovětské letectvo se vždy snažilo dohnat náskok západních strojů. Částečně se mu to některými konstrukcemi podařilo, byl z nich i výhodný vývozní artikl.

i Zdroj fotografie: Uživatel KGyST / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Když si západní analytici v roce 1977 prohlíželi satelitní snímky sovětských letišť, velmi zpozorněli. Objevili na nich totiž nový letoun, který svými tvary nepřipomínal nic, co by měl komunistický stát tehdy ve výzbroji. Okamžitě jim bylo jasné, že se Sověti pokoušejí vyvinout letoun, který by se vyrovnal novým či připravovaným americkým strojům čtvrté generace, jakými byly F-16 nebo F/A-18. Byla to pravda. Tímto letadlem byl víceúčelový stíhací letoun nazvaný MiG-29 Fulcrum.

O hbitý stroj byl zájem i ve světě

Do výzbroje sovětského letectva začal být tento stroj zařazován v roce 1982. Lidé na západě si ho oficiálně mohli prohlédnout v roce 1986, kdy sovětské letectvo poslalo stroje na přehlídku do Finska. Bylo jasné, že se jedná o velmi hbitý letoun, který bude nebezpečným soupeřem. Zájem o něj byl mezi státy Varšavské smlouvy, třeba československé letectvo je dostalo v roce 1989, ale i u tradičních odběratelů sovětských zbraní, jako byla Indie, Irák a další.

MiG-29 je dvoumotorový dolnoplošník, čímž se liší od svého soupeře F-16, který má motor jenom jeden. Letadlo je 17,32 metru dlouhé a rozpětí jeho křídel dosahuje 11,36 metru. Dvojice motorů Klimov RD-33 mu umožňuje dosahovat rychlosti až Mach 2,3 a výšky 18 kilometrů. Tyto agregáty mají vysokou spotřebu a nádrže Fulcrumu jsou malé, proto je dolet letounu jen 1 430 kilometrů. To ho předurčilo do úlohy stíhacího letounu na krátké vzdálenosti. Běžně je stroj jednomístný, ale existují i dvoumístné varianty.

Vyzbrojen různými raketami a pumami

Výzbroj letadla tvoří letecký kanon Gsh-30-1 ráže 30 milimetrů se zásobou 150 nábojů. Letadlo je schopno nést na 7 hardpointech až čtyři tuny různé výzbroje. Jde o celou řadu sovětských a později ruských protiletadlových raket, jako jsou R-27, R-73 a později i R-77. Je možné ho osadit i různými raketami vzduch-země nebo pumami včetně naváděných. V posledních dnech se například objevily zprávy, že ukrajinské stroje byly upraveny k odpalování amerických protiradarových střel AGM-88.

iZdroj fotografie: Anthony Noble / Creative Commons / GFDL

Po rozpadu Sovětského svazu zůstala část strojů ve výzbroji zemí, které se staly spojenci NATO, ale také Německa, které členem NATO bylo. Západní letouny tak dostaly šanci proti MiG-29 aktivně trénovat. Zjistilo se, že jde o velmi hbitý letoun, který se především v boji na krátkou vzdálenost dokáže západním vyrovnat, a dokonce je předčit. V boji na dlouhou vzdálenost, i kvůli horšímu sovětskému radaru, naopak západní stroje dominovaly.

Několik letadel zůstalo po rozpadu federace i České republice, ale ta je nakonec vyměnila s Polskem za vrtulníky. Druhou část si nechalo Slovensko, které dnes má provozovat 11 letadel, ale chystá se je nyní vyřadit. S velkou pravděpodobností stíhačky daruje na Ukrajinu, která své MiG-29 používá v boji s Ruskem. To od roku 2005 vyrábí modernizovanou verzi letounu MiG-29M a produkuje i MiG-29K určený pro letadlové lodě.

Jak kvalitní byl MiG-29 například ve srovnání s F-16?

Zdroj: UkrinForm
Diskuze Vstoupit do diskuze
61 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články